• hrdinský adj. hrdinný, statečný, zmužilý, chrabrý, hrdiny n. hrdinů se týkající, herojský. Umřít za vlast smrtí hrdinskou je povinností. Ner. Hrdinská tvář Trocnovana hledí zamračeně. Čech. Nemusí vykonávat, kdo světu chce prospívat, skutky hrdinské. Svět. V těch třech dobách země české [u Alše měly] být doba hrdinská, doba Bílé hory a doba vzkříšení. Jir. Hrdinská báseň. V době sv. Ludvíka dosáhl zpěv hrdinský v anonymní „Písni o Rolandu“ relativní výše své. Zey. Ballada komická Hněvkovskému byla pouhou průpravou k vlastnímu oboru, jejž pěstoval: k oblíbené tehdy směšné básni hrdinské. J. Vlč. Nač bys se stal intrigantem, když jsi pro hrdinské úlohy jak by stvořen! Ner. Arch. Hrdinský tenor hrdinný. Zl. Praha.