• hrom, -u m. dunivý zvuk způsobený náhlým stlačením vzduchu rozptýleného bleskem; úder blesku. Počaly se na nebi vytahovati mraky, zdaleka hučel hrom. Prav. Dunivě zahučel hrom. Jir. Zazněl dutý hrom a se stráně se balvan řítil. Zey. Kazatel jako hromem bil proti všem nepravým a nešlechetným. Jir. Ten mandelík hrom ani nezapálil. Rais. Provedl si vždycky svou, i kdyby „hrom bil“ ať se dálo cokoli. Šmil. Dělají, jako když hrom bije [zedníci] bez oddechu, bez přestávky. Čap. Ch. Přen. V kuchyni bil hrom byl zmatek, shon a hluk. A. Mrš. Bil do pánů hromem svých kleteb. Jir. Po blesku okamžitě bije hrom hřmí. Třeb. Jako když hrom z čista jasna udeří náhle, neočekávaně. Přišel chlapec oznámit, že spomocník dnes na kůr přijíti nemůže. Zpráva Jobova, hrom z čista jasna! Jir. Vyrazil jako hrom [rychlý jezdec]. Jir. Mračil se jako hrom do potoka. Vrba. Mračil se jak hrom do baně. Těs. Jak hrom do duba hledíte zamračeně, nevlídně. Mart. Šikovný jako hrom do police (iron.) neobratný, neohrabaný, hromotluk. Jah. D Často ve srovnáních na označení prudkosti, síly, hřmotnosti, mohutnosti. Je malá, zato sporá a do práce jako hrom. Něm. [Horské] bystřice hromem letí s příkrých úbočin. Zey. „Přísaháme!“ zavznělo hromem. Jir. Pozdvihnul ruku do síně k muzikantům, aby hromem spustili tuš. A. Mrš. Pěst jako hrom dopadla na stůl. Hol. Perlík jako hrom v kovadlinu buší. Čech. Bába — ta by se ráda vdávala! Inu, je ještě jako hrom statná, pevná. Rais. Přicházel jako malý hrom hřmotně. Kun. Osoba jak malý hrom a šněruje se jako slečinka. Stank. Byl jako hrom hromovitý, když klel a nadával. Jir. Přen. o velikém hluku, síle, množství. Prudké, střemhlavé vodopádové hromy Tivoli. Kar. Hrom varhan. Vrch. Trub hromy letí světem [o soudném dni]. Ner. Vozů dunění a bitev hrom a dým. Vrch. Zde motorů zvuk, zde zní kladiv hrom a lkání kovadliny. Vrch. Ve hluku ulic, vozů hromu zpěv kosa. Vrch. Hrom válečných děl. Kou. Hrom vítězného křiku. Jan. Toho kamení tam na hromy velmi mnoho. Slád. Zítra se tu sejde židů na všecky hromy. Klost. D výraz proklínání, zlosti. Hrome! Hrom a peklo (n. blesky), tisíc láter a hromů, u sta hromů! Hrom tě zab (zapal). Hrom do toho, hrom do čepice atd. Chudoba cti netratí — ale hrom do ní má uhodit! Herrm. Do toho aby už hrom třískal! Herrm. Sakramentský živobytí, hrom má vzíť toho, kdo tě do takovýho sterčil. Rais. Aby do vás hrom! Šmil. Hrom aby do takových frasí! Ner. I aby tisíc hromů do té konstituce! Jeř. Do hroma, starý chlape, snad nebudeš bečeti? Kosm. D Lid. klení, kletba, láteření (v tomto významu někdy akus. hroma). Na hromech spává a s hromy vstává. Hol. Slovo říct, mladý hned byl vzhůru a hromy a sakry jen lítaly. Rais. Správce myslil, že je každý sedlák šelma a že na ně musí jen hromem. Něm. Pouštěti, posílati hromy na někoho (na něco) láteřiti, proklínati. „Já?“ vzkřikl prudce a chtěl „pustit hroma“. Paleč. Občas pouští malého hroma na tu sršatou bábu. Jah. Lesník posílal nejzdvořilejší hromy na špatné střelce. Herb. V podráždění vždycky německé hromy sháněl na čeládku, třeba jim nerozuměla klel po německu. Jir. D hrom, -a m. zatracený, hromský člověk. Křičel, aby jej pustil, že musí toho hroma zabiti [jeden rváč o druhém]. Jir. Domlouval, aby konšelé pomyslili ještě na jiné cesty, jak zkrotiti onoho starého hroma. Win.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 799 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 799