• hudba, -y f. umění tvořící svá díla z tónů. Hudba lidová, umělá, vážná, veselá. Hudba církevní, světská. Hudba dramatická, koncertní, komorní; instrumentální, vokální. Hudba absolutní, programní. Hudba jednohlasá, vícehlasá; homofonní, polyfonní. Přen. Hudba budoucnosti něco krásného, co leží v daleké budoucnosti. D hra na hudební nástroj. V krčmě zazní skočná hudba. Bezr. Přen. Po pekelné hudbě šrapnelů a strojních pušek v zákopech bylo tak nezvyklé ticho. Leg. D hudební skladba, doprovod. Následuje 8 písní od Crhy, Vlčka a j. s hudbou od Frimla, Pivody. Ner. D Arch. hudebniny. Beethoven si stěžuje, že při vyhledávání hudby ve Vídni setkal se s jakýmsi odporem u vrchního hofmistra. Smet. D hudebnost, melodičnost, libozvuk. Pro hudbu slova nemá [básník] valného smyslu. Kar. Kochal se hudbou jejího hlasu. Zey. D sbor hudebníků, kapela. Za jezdci stála hudba náchodská. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 563 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 563