• humanismus, humanism, -ismu m. lit. osvětový směr XIV.—XVI. stol. založený na studiu staré literatury řecké a římské; snaha doby renaissanční o obnovu antického písemnictví a filosofie, zvl. Platonovy. Nový humanismus americké hnutí, které proti nadvládě současné technické civilisace staví tradiční kulturní hodnoty, zvl. literaturu, filosofii n. náboženství. Filos. směr, podle něhož lidské poznání je podmíněno lidskými potřebami, zájmy a účely a není absolutní, pragmatismus, hominismus. D Zř. humanita.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72