• inteligence, -e f. chápavost; rozumovost, soudnost. Český voják osvědčuje se zvláště v oborech, kde větší intelligence zapotřebí, jako u zákopníků a dělostřelců. Jir. [Roboti] jsou mechanicky dokonalejší než my, mají úžasnou rozumovou inteligenci, ale nemají duši. K. Čap. Nejsou to lidé veliké inteligence, mají rozhled asi jako kocour za komínem. Herrm. Zkouška inteligence pro dosažení práva na jednoroční službu vojenskou v Rakousku. Osel je tvor mnohem vyšší inteligence než kůň. Mach. D společenská vrstva s vyšším vzděláním. Inteligenci náleží, aby vedla národ za sebou. Herb. O Lažanského interesuje se všecka inteligence pražská i polosvět. Kun.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 157 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 157