• jíti ned. (jdu, imper. jdi, přech. přít. jda, min. šed, příč. min. č. šel, fut. půjdu) (o bytostech živých) měniti místo pohybem vlastních nohou (v konkretním případě), ubírati se, kráčeti. I jde rychlým žena krokem. Erb. Šel co noha nohu mine. Jir. Šlo se mu dobře po mezích. Jir. Bylo by nejlíp, abych šla, odkud jsem přišla. Prav. Jdou jen dál, pán je doma. Herb. Hou hou hou, krávy jdou, nesou mléko pod vodou. Říkad. Jdu se psaním do královského zámku. Erb. Jíti na hrušky, na houby, na jahody trhati hrušky, sbírati houby, jahody. Jíti na ryby, raky chytati. Jíti pro hrušky, pro houby, pro jahody, pro ryby, raky opatřiti je, obstarati. Jíti na návštěvu, na pout, na posvícení, na mši, na kázání. Jíti za kým následovati někoho; hledati setkání s někým. Tiše šla po své práci. Schulz. Jíti po svém, po svých zaměstnávati se svou prací. Dial. Chtěl si jen srknouti vína a jíti po své. Herb. Byl jednou v Praze, když šel vandrem. Jir. Stejně pudou [naše děti] jednou po prosbě žebrat. Nov. Šla s milovaným mužem k oltáři provdala se. Bozd. Růža šla za mladého tkalce ráda provdala se. Nov. Litují ho, že šla žena od něho opustila jej. Šim. Ustál. spojení. Čas už, abychom šli o dům dále pokračovali (v kritice). Kos. Snad bychom mohli jíti ještě dále do podrobností v analyse básnické představivosti. Kalista. V sousedství se ztratily dvě nebo tři děti, a Kettelring se střehl jít věci na kloub. K. Čap. Máme sami do sebe jíti zkoumati své nitro. Hol. Jíti proti proudu stavěti se proti běžným názorům. Chodili jsme na plesy spolu, z ruky do ruky jsem šla stále tančila. Rais. Jen všecku práci sterhnouť k sobě a my bysme mohli jít na mráz zůstati na holičkách. Rais. Nešel mi z krku, pořád stál u mne. Podl. Vzdor potom brzy přešel a šli jsme do prosa začali prosit. Rais. [Berní] šel na lep dal se ošiditi. Schulz. Šlechtic je — to je, to je to. A na to hlavně ženy jdou dají se chytit. Svob. Seděl až do soumraku, pak šel do Hajan spat. Rais. Šel k Abrahámu zemřel. Čel. Jíti k otcům zemříti. Čel. S úsměvem šla na věčnost zemřela. Zey. Pacient očitě, jak se říká, jde dolů chátrá. K. Čap. Zas ty si vzpomeň, že jsi byl malířský, že jsem nevěděla, do čeho jdu do jakých poměrů se vdávám. Herrm. Muž geniální a pro toho bych šel do ohně nadšeně se obětoval. Hlad. Rum je pramizerný, a abych jí [kavárnici] jej nevrátil, proto na mne šla s touhle flintou snažila se oklamati. Kronb. Nešel však na brabce s bubnem neunáhlil se, nevyrazil náhle. Herb. Na každého šel zhurta, proto že viděl v každém nepřítele choval se příkře. Svět. Taky bys na tatíka tak houkat nemusela — jdeš na mne zle hrubě se chováš. Rais. Sdílejí tuto animositu i naši radikální národovci, kteří jdou ostře na banky útočí. Přít. Já lhát neumím, a přetvářka je má smrt; jdu vždy cestou rovnou. Svět. Tam [u Drmolů] jde jeden čehy, druhý hot nemohou se shodnouti. Herrm. Umí prý pomoci ode všech nemocí a lidu chudému dělá všecko zadarmo. Proto jde lid za ním slepě přidržuje se ho. Třeb. Každý úředník dával na jevo, že jde za vládou drží s ní. Havl. Šli s Masarykem i jiní souhlasili, pracovali. Herb. To jsi měl dříve bedlivě uvážiti, nežli jsi tak daleko s Mařenkou šel zapletl se do milostného poměru. Šmil. D voliti nějaké zaměstnání, povolání, stav. Mohla bys jíť k poště stát se poštovní úřednicí. Staš. Podob. jíti ke dráze, k vojsku. Mé jediné přání bylo: jíti k divadlu státi se herečkou. Bozd. Jíti na řemeslo, na studie, na gymnasium, na medicinu, na práva, na filosofii, na profesuru, na theologii. Jíti do semináře studovati theologii. Raději půjdu do kláštera stanu se jeptiškou. Just. Manipulant od dragounů vzal certifikát a šel do civilu nechal vojny. Čap. Ch. Starý klidně půjde na odpočinek. Merh. D opustiti své místo. Slovo dalo slovo a šel jsem pozbyl místa. Kun. Dřív má jít muž, ženská si spíš pomůže zemřít. Rais. D jíti za čím hleděti si usilovně čeho, usilovati oč. Neznaje ústupků poměrům, jde [Dyk] úporně za svým cílem. Arne N. My jdeme svou jen za prací. Vrch. Mne nezajímá, že to je zločin; ale že to je tak nevysvětlitelné. Jen proto za tím musím jít. K. Čap. D jdi, jděte výraz mírného n. příkrého odmítání. Ale jděte, Josífku, vám se tam na zámku za větrem povídá. Jir. „Jdižiž,“ smála se markýza nepovídej. Zey. Jdi s takovou řečí! nemluv tak, Šmil. Jdi, ty mne rozčiluješ! mlč. Vrch. Jdi k čertu, ohavný zrádče! Herb. Lid. Vymejšlíte si práci i vady na rotě, abyste měli o čem kušnit… jděte mně na kolo táhněte, dejte pokoj. Med. Když nechtěli uposlechnouti, pravil, aby si šli ke všem kozlům. Prav. S tím k šípku jděte! dejte pokoj. Vrch. Jdi do horoucího pekla! táhni! Klicp. Vulg. Jdi do Prčic s tvými vynálezy nech si je. John. D jdi, jděte výraz podivu, překvapení. „On drží s tou nahoře…“ „Jděte?“ žasla Božena. Theer. „Di pryč!“ podivila se Réza. Čap. Ch. „Prosím — já už jim nesmím nalejt!“ „Ale šel, chlapečku?“ opravdu? (iron.) Štech. D (o bytostech neživých) pohybovati se s místa na místo, přicházeti, procházeti, šířiti se; pohybovati se na místě, býti v činnosti, fungovati. Jde velká voda. Třeb. Jde led odchází při tání. Vrch. Loď šla nápadně tiše plula. Ner. Jdou mračna přes hor vrcholy. Vrch. Z úst mu šly sliny. Merh. Zdola sem jde vůně z parku. Mach. Šla o ní jedna chvála. Klost. O něm jde hlas, že rád dělá bastanta. Hol. Žití svou zvyklou v klášteře šlo kolejí. Vrch. Hlava jde kolem z toho lesku a třpytu je zmatena. Vrch. Její pozornost, její zdvořilost šly od srdce byly upřímné. Jir. Zmučený tatíček nejde mně z mysli. Jir. Chtěl jí pořád povědět, co slyšel od tetky. Nešlo mu však z úst nemohl se odhodlat říci to. Jir. Noviny čtou [sedláci] — jenom že to nejde z jejich kapsy, to platí obec. Rais. Podivný jest, až z něho jde strach. Vrch. Marx a Engels s takovým důrazem mluvívají o zákonnitosti vývoje historického, že z toho jde až hrůza. Mas. Mráz mi šel po těle mrazilo mě. Havl. Mlýn šel, bylo jej hodně slyšet. Jir. Továrna nejde nepracuje. Hodiny nešly. Třeb. Celý ten den nešla pošta. Ner. Plat mu jde má plat. Dveře se daly rozšupovat a zašupovat. Šly ztěžka. Pujmanová. Mat. přímka jde bodem, Řada jde do nekonečna. Jde mi to proti srsti je nepříjemné. Svob. Cosi důležitého, co všem šlo za nehty, bylo přetřásáno působilo starosti. Svob. Dvakrát ji smetana vykypěla, často hledala, nevědouc sama, co vlastně hledá: slovem, všecko ji šlo dnes naopak. Til. Tak jak jdou pořád časy? Chtěli [studenti] tím [průvodem] naznačit, že se nenajedí, že jim jde „drška s procesím”. Jir. Vzrůst industrie a pauperisace lidu, to se rýmuje, to jde ruku v ruce je ve spojitosti. Šal. Láska a krása jdou i v nejvyšším smyslu vždy pospolu. Durd. Abstrakce šla o krok dál. Durd. Idee jeho [Náprstkovy] šly do hloubky. Zey. Já si s tím lámu hlavu už rok a nejde mi to dohromady. K. Čap. Jedno mi nejde na rozum. Jak se to mohlo stát nemohu pochopit. Maj. Myšlenky o ní [podivné prosbě] jaksi mu nešly do hlavy nemohl je pochopit. Havl. Pravý Nietzsche je „zaměňován“ za muže, kterého nesnášel a jehož tendence mu šla na nervy rozčilovala jej, byla mu protivná. Přít. Jediné Blance šel osud zajatých k srdci dojímal ji. J. z Hv. Jestli máte ještě něco ve sklepě, tak schovejte, ceny půjdou nahoru stoupnou. Kop. Lidé chtějí slyšet hudbu, která do nohou jde. Čas. Revma — jde mu nahoru k srdci. Herrm. Když pak šlo mu [otci] do úzkých, šel za synem začalo se mu špatně vésti. Uh. Jde jim to k duhu. Jir. Kdo dřív přijde, ten dříve mele, a kvalifikace jde k rasu není k ničemu. Mah. Chceme mít těch zlatek více a všecko ostatní jde stranou nemá významu, nic není. Kun. V noci šel na ni pláč. K. Čap. Jdou na něj dřímoty chce se mu spát. Paleč. Na čí vrub to jde? Nevím, nač peníze jdou jsou vynakládány. Plátno by v Karlových Vařích nebo v nějakých jiných lázních šlo na dračku mělo dobrý odbyt. Jir. Vrchlický se neprodává. Vrchlický nejde a nejde nejde na odbyt. Přít. Její společnost mu šla nade všecko. Prav. Nade vše mu [Rousseauovi] jde jistota, že člověk je nesmrtelný. Durd. Brambory jim už nešly pod nos nechutnaly jim. Prav. Nešlo mi to pod fousy nelíbilo se mi to. Štech. Šlo to s ním oupadem s kopce, barák musel prodat upadal. Rais. Bylo patrno, že to jde s nemocným básníkem s kopce že brzy zemře. Čap. Ch. Už prý to jde s ním dolů chřadne. Herb. Oči šly v sloup obracely se. Jir. D táhnouti se, sahati. Za modřínem jde silnice do kopečka. Prav. Přáli sobě, aby šla dráha přes pole nejhorší. Ner. Odtud zas jde zeď Ječnou ulicí. Jir. Límec mu šel nad týl. Jir. Seděla nad češtinou. Dohánění bylo mnoho. Šlo jí nad hlavu. Pujmanová. Zbýval jeden poslední [kořen] hluboko do země jdoucí. Vrba. Rána šla hluboko do nohy. Prav. Ale psí hlas do nebe nejde, a tedy ani jim [sedlákům] nebyla dána víra. Vrba. Já už tam [do hospody] chodím přes třiatřicet let. Ale to už, holečku, jde do živýho dělá mnoho, je pořádně cítit. V. Mrš. Ta hra jde do peněz. Plášť azur je, jde od země až k moři. Vrch. Když je [vlasy] spustila, až ke kolenům jí šly. Šim. Voda šla na Starém městě až ku kostelu sv. Mikuláše. Tomek. Tak daleko liberálnost mé paní přec ještě nejde. Jež. Počátky překladů bible do mateřského jazyka našeho nejdou pod polovici třináctého věku. J. Vlč. Na fesu třpytí se velká hvězda, jejíž cena jde snad do statisíců. Ner. Zisky a provise šly do desítek milionů. Přít. D býti obrácen jistým směrem, míti směr někam. Okna šla na dvůr. Maj. Stál jsem mezi dvířkami, které šly ze sadu do dvora. Svět. D vyplývati, plynouti. Ze všeho jde najevo, že u vás špatně zapsány jsou vlády. Ehrenb. Jde z toho i to, že národní jazyky vedle světové latiny pravému humanistovi byly „barbarskými“. J. Vlč. D (o čase) míjeti, blížiti se. Taky Márince jdou léta stárne. Rais. Již mu jde na patnáctý rok bude mu patnáct. Prav. Šlo sv. Jakuba. Jir. Šlo na dvanáctou. Prav. Šlo k půlnoci. Vrch. D býti běžný, obvyklý. Jak jde kroj, tak se stroj. Přísl. Tenkrát ještě šel starý kroj. Nov. D vejíti se, směstnati se. Šálek [kávy] staré poctivé míry, a ne takový moderní náprstek, že jich jde dvanáct na žejdlík. Herrm. Všechny hlavy nejdou nikdy pod jeden klobouk. Havl. D hoditi se. V směsici zpráv četli jsme několik, které silně zaskřípaly. Nešly k sobě. Nehodily se k sobě. Přít. Barvou jdou [koně] dobře k sobě. Knap. Nešlo mi to do systému. Vrch. Nešlo to do veršů. Herrm. Nejde mi to do krámu. K. Čap. Na někom nic [ze šatstva] nejde, i kdyby toho sebe víc na sebe navěsil. D vyvíjeti se, díti se, dařiti se. Hra [v karty] začala a šla před se za vypínavé řeči desátníkovy děla se. Jir. Nemůže to dál tak jíti. Klášt. U nás všechno musí jít po ženském rozumu. Leg. Všecko musí jít po jejím. Rais. Kampak by to šlo, aby dvacet tisíc Čechů volilo a Izák a Seligman ne! Havl. Dnes to se mnou jde, ještě nepřišla na mne žádná mdloba. Svět. Umí to [řemeslo] a dobře prej mu tady jde. Rais. Klimšovi šlo znamenitě v hospodě. Jir. Slováci přisvědčovali, všechno šlo jak po másle. Herb. Pan major může mít radosť, vše jde jako na šňůrce. Svět. Dílo mu šlo od ruky jako smůla špatně. Nov. Když to nešlo po dobrém, mělo jít po zlém. Durd. A jak pak učení, jak pak to mu jde? V. Mrš. D jde lze. „Já nic nedám za obecné mínění.“ — „To nejde, to nejde, moje dušičko!“ Havl. Udělal se [Napoleon] zase ve francouzské zemi císařem (tam prý to jde) a pomstil se. Herb. Lid. také s infinitivem. Ale dělat na něm [ohořelém stavu] už nejde. Jir. D jde oč běží oč. V kuchyni šlo o život. Herb. Jde tu o vaši kůži. Krás. Vím to dobře, vo co de. Čap. Ch. Jen tu jde o to, abyste si nedělala naděje. Prav. Relace lítaly na úřady: podle ukázek rakvických a brumovských že tu jde o revoluci. Herb. O mne by nebylo. Ale jde tu o školu. Jir. Jí nejde nikdy o slovo. Prav.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 7653 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 7653