• jazyk, -a i -u m. svalnatý, pohyblivý ústroj ústní dutiny. Ti se také dřou, až se jim jazyk potí! Rais. Je to tak radost na marši, bláto šlapat, v prachu se brodit, až člověk jazyk vyplazuje. Jir. D čidlo chuti. Ať jí [ryby] ani na jazyk nevezmeš. Erb. Nebyl přítelem vody a mléka a proto si myslil: „Tam [v Americe] budu sušiti jazyk.“ Kosm. Panímáma na sebe vždycky hlavně myslila, na sebe a na svůj jazyk. Rais. D ústrojí mluvy. Ty umíš řečňovat člověk by ani neřekl, že Duch svatý ti udělil takový dar jazyka. Hol. Každý se ho bál pro jeho ostrý jazyk. R. Svob. To je advokát — jazyk jak meč. Herb. Zlí jazykové leccos povídali. Jir. Já nazývám pana hraběte zde přede všemi hostmi chlubným jazykem. Pfleg. Prostořeký jazyku! Čeho se to odvažuješ proti nám? Mik. Byla by ještě déle v hospodě zůstala, ale bála se lidských jazyků pomluv. Prav. Nadával úřadům do lumpů, zlodějů, a co mu slina na jazyk přinesla co ho napadlo. Herb. Máš jazyk na pravém místě umíš obratně mluvit. Ritt. Človíčku, vy nevidíte si na jazyk nevíte, co mluvíte. Šmil. Starý tatík byl by si mohl jazyk z huby vymluviti, tomu [syn] nevěřil mluviti, seč byl. Herrm. Jazyk měla jak na obrtlíku ustavičně mluvila. Herb. Šlape si poněkud, jak se říká, na jazyk, a vyslovil-li l, zdá se vám vždycky, že slyšíte dl. Hol. Nelamte si jazyk a jděte o číslo dál nemluvte zbytečně. Hol. Má pořád něco na jazyku, ale nikdy to neřekne chce něco říci, a neví jak. K. Čap. Mám to na jazyku tane mi to na mysli, ale nemohu si na to okamžitě vzpomenout. Mně nejvíce jedno leží na srdci a na jazyku chci pověděti. Havl. Pořád se mi to plete na jazyk chce se o tom mluvit. Lang. Na jazyku to má Krista a v srdci všechny hříchy pekla. Jan. Ta nemá jazyk svatého Jana není mlčenlivá. Herrm. Matějíček se ňák motal a pletl se mu jazyk, že sotva mluvil. Prav. Jsem již taková, co na srdci to na jazyku. Bozd. Teprve, když byli úplně mezi sebou, pustili jazyku uzdu volně se rozpovídali. Klost. Strážník nebyl více s to, aby udržel jazyk za zuby mlčel. Jan. Jazyk za zuby mlčet! Herrm. Chtěl ženu napomenouti, aby si dala svůj jazyk pod zámeček mlčela. Kronb. Dokud naň Józa čekala, věděla toho bůh ví co, čím ho uvítá, ale jak k ní opět z houští vystoupil, jako když jí jazyk podváže nevěděla, co říci. Svět. Kořalka a pivo rozváže jazyk učiní hovorným. Prav. Antoniovi se rozvázel pojednou jazyk rozpovídal se. Šrám. [Starý pán k hochovi:] Nech řečí. Máš ještě přirostlý jazyk jsi nedospělý. Kun. Nepřicházel jsem vám po ty celé čtyři neděle s ničím světským, ač mne často dost jazyk svrběl rád bych byl mluvil. Svět. Svědila ji [novina] na jazyku až palčivě měla velikou chuť ji povědět. Sez. Pepičce nedal jazyk dobře dělat a počala štěbetat nepotlačila chuť mluvit. Šrám. Lidé jsou zlí, a na jazyku mozolů nebývá rádo se hodně mluví. Melouc jazykem blížila se [mlynářka k věřiteli] překotně mluvíc. Staš. Lidé ničehož nenalezli, oč by si mohli jazyky brousiti pomlouvati. Svět. Sprostě se dotýká jazykem i toho, co jej ranilo nejbolestněji mluví o tom. Vrba. Musí zůstávat v rynku, aby viděly na lidi a mohly po nich jezdit jazykem pomlouvati je. Rais. Já jsem v naší ulici kde komu zalíbená, mě tapecírka Mandlová neseká jazykem nepomlouvá. Jah. Teď není doba, abychom se sekali jazyky potýkali se slovy. Svět. Ta holka má pod jazykem hadí kámen je falešná, neupřímná. Jah. Mají-li již lidé duši na jazyku, těžko dělají kšafty jsou-li blízci smrti. Herrm. D mluva, řeč. Odb. soustava vyjadřovacích prostředků, vytvořených lidskými mluvidly, vlastní příslušníkům jistého společenství. Jazyk český, německý, latinský a p. Já se nikterak německému jazyku naučit nemohla. Něm. Jazyk mateřský, jazyky cizí. Hudba vlastně je mateřským jazykem Čechů. Ner. Rád mluvil spisovným jazykem. Herb. Jazyk básnický, lidový, kancelářský a p. Jazyky mrtvé jimiž se už nemluví (op. živé). Jazyky umělé sestavené uměle jakožto všeobecný dorozumívací prostředek. D Zool. mořský jazyk jazír (Solea vulgaris). Bot. hadí jazyk šípatka vodní (Sagittaria sagittaefolia). Jelení jazyk kapradina z čeledi osladičovitých (Scolopendrium vulgare). Psí jazyk užanka lékařská (Cynoglossum officinale). Volský jazyk pilát lékařský (Anchusa officinalis). Dial. beraní jazyk jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). D věc podobná jazyku. Jazyk u zámku, u boty a p. Slyšel, jak jazyk v zámku zapadá. Herrm. Ti [nejmenší hoši] spokojit se musili jen drobnými řehtačkami s dřevěným tenkým jazykem na ozubeném kolečku. A. Mrš. Žel. pohyblivá část výměny u kolejnice. Stav. zeď oddělující jednotlivé otvory komínové, ventilační. Typ. rovný plech k přenášení n. přemisťování sazby. Zem. úzký výběžek pevniny n. vodstva. Minul nejhlubší vodu a blížil se k mělčině nad jazykem Střeleckého ostrova. Herrm. Odtud bylo již viděti k rybníku Lučánku, jenž užším jazykem zabíhal v les. Šrám. Meteor. jazyk teplého vzduchu. Geol. jazyk ledovcový. D šlehající plamen. Žluté jazyky [ohně v kamnech]‚ skákající po bílých stěnách, dosahovaly až nahoru ke stropu. D v mluvě ruských legionářů zajatec, od něhož možno zvěděti zprávy o nepřátelích. Tenkráte byla u divise na „jazyky“ veliká bída, a svěžích zpráv bylo třeba jako soli. Za zajatce byla slíbena georgijevská medaile. Kop.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1749 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1749