• jeden, -dnoho čísl. zákl. 1. Bůh jest jeden ve třech osobách. Dvacet millionů mil teprv jim [hvězdářům] loket jeden. Ner. [Dům] byl o jednom vysokém patře. Jir. Slepý na jedno oko. Chromý na jednu nohu. Poslouchal jedním uchem ledabyle, nepozorně. Maj. Jedno upříti nelze, že Manzoni jediný ze všech v básni své ma největší perspektivu historickou. Vrch. Baby [mušketýři] vzdali se do jednoho! Jir. Ani jeden ze sta se k takovému koni neodvážil. Baar. Přišlo se na zeď toliko na jednu cihlu stavěnou ztloušti jedné cihly. Lum. Při subst. pomnožných také plur. Jedny housle, jedny šaty, jedna kamna. Jelo se [ve sněhu] lépe, že byly již alespoň jedny kolejnice raženy. Někdy bez příslušného subst., jež je patrné ze souvislosti.„Studýnko, ještě jednu,“ pošeptával si sám sklenici piva. A. Mrš. Ponocný odtroubil již jednu hodinu. Třeb. Chtěl mu [soupeři] vraziti jednu na pamětnou facku. Buz. On [farář] už není utrakvista. Již dávno jest pod jednou katolík. Dur. Přijímati pod jednou způsobou. D jedna dvě hned. Vytáhnu jehlu, a jedna dvě, dám se do práce. D ve výrazích vyjadřujících vespolnost n. střídání, zejm. ve spojení jeden-druhý, jeden-jiný (tu také plur. jedni-druzí, jedni-jiní). Ptali se jeden druhého: Co se děje? Herb. Jeden druhého nevyrušoval. Ner. Jedni se vyhýbali druhým. Herrm. V Praze nestará se jeden o druhého, kdo nepotká známé, běží po svých. Prav. Měl sedm synů — jeden větší jonák než druhý samí jonáci. Herb. Kde je v domě taková čtenářka, tam musí být i noviny, jedno patří k druhému. Svět. Když to vezmeme jedno k druhýmu, dám já mu do roka utržit sto čtyřicet zlatejch když to spočítáme. V. Mrš. Bývalo jich [v chaloupce], — jeden na druhém seděl. A. Mrš. Trattorie a kavárny tu [v starém Terstu] jedna na druhé. Ner. [Synkové] smáli se jeden přes druhého o překot. Rais. Jsou tu dva pokoje, jeden větší a jeden menší. Šmil. To je osm, parádních pokojů, jeden za druhým. Rais. Za jedno znala mužovu povahu a za druhé viděla Lebedu odcházeti k humnu zapáleného. Herb. Za chvíli valilo se všechno shromáždění ku silnici, jedni aby odebrali se domů, jiní aby sprovodili Pražany. Jir. Co jedni bílým měli, černým měli druzi. Heyd. Ta jedna měla dolejší pysk tak veliký, že jí až přes bradu visel: ta druhá pak měla u pravé ruky tak široký palec, že jí celou dlaň zakrýval. Erb. Všechny ty rýhy jsou jedna jako druhá. Ner. Vzal [farář] jedno [dítě] po druhém na faru a myl je každé jednotlivě. Herb. Svým chováním v přízni jedné i druhé se upevnila. Prav. Pročež bych myslil, abyste jeden nebo druhý některou mou dceru domácí svou korunkou učinil. Klicp. D vytýká jednotlivou část, jedince z celku. Sousedé si z toho dělali čest, že jeden z jejich synkův se stal knězem. Prav. To jsou jedny z důvodů, které brání nám míti tu pravou radost z konání vojenské služby. Přít. Přetvařovati a líčiti se uměl jako ze sta jeden. Sab. Byl jeden z nejšťastnějších lidí. Svob. Ondrejko přijel jeden z nejposlednějších. Jir. D jediný, jen jeden. Jedna ovce prašivá celé stádo nakazí. Přísl. Jedna věc jen jí [babičce] při něm [zeťovi] vadila, a sice to, že neuměl česky. Něm. Myslil si, že je pro něho na světě jen jedna Marianka. Prav. Musím sama jedna se strojiti, česat bez pomoci zcela. Leg. Sázeli [Mladočeši] všechno na jednu kartu spoléhati na jediný prostředek, jedinou cestu. Dyk. Řekněte jedním slovem, co hodláte dceři dát zkrátka. Svět. Ať je to všecko jednou ranou odbyto najednou. Baar. My také půjdeme, aby to bylo jedním vrzem. Herrm. Hrál jsem symfonii z jedné vody načisto bez příprav a procvičení. Smet. Bývá v tomto významu zesilováno slovem jediný n. jedinký; v. tato hesla. D zesiluje význam. Uměl k neúnavnosti jednoho každého povzbuzovati. Pfleg. Jděte a kupte si jedenkaždý a jednakaždá holubici. Dur. Měl pro obuv jednoho každého člena určité kopyto. Jir. Oh ta sebranka jedna. Knap. I kus kluka jednoho! Štech. I ty kluku jedna! Voni nás, neřádi jedny, budou chtít odzbrojovat! Kop. Já jsem jedno turecké kopyto! Herrm. To [„Lumpacivagabundus“] je jeden kus! takových je tuze málo zvlášť pěkný. Kosm. Tu já znám: je to jedna sekatura velká. Kosm. To byla zase jedna krásná chvíle velmi krásná. Svob. V tom tkví jeden veliký problém dogmatiky zvlášť. Mas. „Není to pan Lalošek?“ „Jako jedna fijala — vzácný pane!“ to se rozumí. Ner. [Manželka muži:] Tys nepátral po kšaftu jeho, tys nežaloval jeho dědice, ty jeden necitelný muži! Herrm. Někdy též se zamlčením káravého slova, nadávky. „Copak nemůžete dát pozor, abyste člověka nepřerazil, vy jeden?!” Čap. Ch. Tož jak ona si [Fefi] s pánem špásuje! Panenko sedmibolestná, tá Tefi mosí být jedna! povedená ženská. Herb. Nepomyslela jsem, že to tak dovede! To je, pane, to je jeden! pálený, mazaný člověk. R. Svob. [O přírodě:] I ty jedna! Staří se tě báli a zbožňovali tě, ale my tě přemůžeme, krasotinko! Maj. D samý. Celé jeho tělo byla jedna rána. Zey. Jeden zpěv je celý sad. Heyd. „U třešně“ mají teď pivo — jedna radost! Štech. Mělať vlasy jednu vlnu až na zem. Svět. Mé mládí jedna pustá bouře bylo! Dyk. Žena, jejíž život byl jeden zármutek a jedna starost, dotrpěla. Jir. Lidé v kostele byli jedno oko a jedno ucho pozorně se dívali a poslouchali. Třeb. Šla o ní jedna chvála jen chvála. Klost. D nepřetržitý, neustálý. Rýsovati jednu čáru jedním tahem. Chvátal v jednom, nedbaje parna neustále, bez odpočinutí. Jir. Temné šedo zatáhlo jednou litinou nebesa nepřetržitou. Jir. V jednom kuse spal bez přerušení. Herb. Jedním dechem pronesl své rozhodnutí bez oddechu. Herb. Hovořila v jednom proudu bez oddechu dále. Prav. A pak v jedné tůře mělo to jít až do Prahy nepřetržitě. Baar. Tovaryši byli s ním napořád jedna hádka a pranice. Schulz. Celý dům stál v jednom plameni celý hořel. Herb. D stejný, společný, týž. Jeden národ, jeden jazyk, stejné vzpomínky a stejná poesie [podél břehů říčky Uny]‚ a přec jaký to rozdíl zde [na rakouské straně] a tam [na turecké straně]. Ner. Tam [po smrti] všecko jedno. Mácha. Ve dvou tělech [dědečka a babičky] nahrbených jedna dobrá dušička. Čech. Před ní [loží] stál portýr a majitel hotelu v jedné osobě. Čap. Ch. Zástup kráčel za hudbou vážně, jedním a týmž dlouhým krokem. Čap. Ch. Se zeměpánem sedají [ministři] za jedním stolem. Rais. Spávali jsme s ní [matkou] v jedné komoře. Zey. Proti tomuto hlasu vystoupila celá veřejnost jako jeden muž. V. Mrš. „Milerádi,“ odvětili jsme [Češi] jedněmi ústy shodně. Hol. Když stála [vdova] vedlé Antoše, každý by byl zajisté hádal, že jsou v jedněch letech stejného věku. Svět. Šla tím směrem ke Znojmu tak jako on, měli by jednu cestu. Jir. Házels mne s hejsky do jednoho koše pokládal za hejska. Jir. Jsi přece s nimi jedna krev příbuzný. Šim. Jsouce z jednoho pytle s pány světskými, páni církevní ani nemohli, ani nechtěli u nich zakročovati ve prospěch poddaných téže společenské vrstvy a týchž názorů. Hol. Francouzi všichni mají jména na jedno kopyto stejného rázu, znění. Herb. Při tom jim [Rusům] ucházelo, že všechen Západ také není naražen na jedno brdo, že i tam národové se různí stejného rázu. Hol. Když s Mariankou drobným krokem kvapil, jedna chvála ozývala se z úst všech přítomných všeobecná, souhlasná. Prav. O její kráse a dobrotě byl jeden hlas. Zey. Nebudete-li opravdovými křesťany, nebudete jedna mysl a jedno srdce, nebudete nikdy svobodnými svorní, shodní. Prav. S úředníky kancelářskými byl [Hrabec] zrovna jedna ruka byl s nimi dobře znám, srozuměn, spolčen. Herb. To byla všude jedna řeč táž, stejná. „Jed,“ vykřikli jedním hlasem všichni přítomní souhlasně. Šmil. A [čert] pořád jednu: „Dej mně svou duši! Dáš mně svou duši?…” vedl stejnou řeč. Jir. Tak se Jiří také dověděl, ten vinař že mele pořád jednu, že o ničem neví. Jir. Táhli [vrchní i kancelářský] za jeden provaz, co se ze sedláků dalo vytáhnouti, a proto si nepřekáželi byli srozuměni. Herb. U soudů že je marno volati po spravedlnosti; je to jeden čert [soudci i páni]‚ pán od pána není a nebude! Herb. Můžete je [Roboty] krmit, ananasy, slamou, čím chcete; jím je to jedno, nemají vůbec chuti stejné. K. Čap. Buďme [Táboři a Pražané] jedno zase, jako dřív jsme byli! svorni, spojenci. Heyd. Sednice a chlév bývaly [za roboty] v jednom společně. Svět. Zvony hlaholily v jednom až do sedmé pospolu. Jir. Přišla nahoru přiložit, a přinesla při jednom vodu zároveň. Šim. A mám naříkat? Přišlo by to do jednoho bylo by to stejné, stejně marné! Náš představový svět nikdy nespadá v jedno se světem skutečným není totožný. K. Čap. Ukázalo se, že v tom [nezvati Hrabce] všichni byli za jedno shodovali se. Herb. D označuje neurčitost. Byl jeden král a jedna královna. Zey. Za mladých let byl zeman s jedním českým pánem daleko ve světě. Třeb. Došel si jednoho dne na faru. Prav. Sekal do bodláčí. Po jednom bodláku švihl s takovou chutí, že hlava jeho daleko uletěla. Herb. Když přišli k těm skalám, potkali jednoho, a měl oči zavázané šátkem nějakého člověka. Erb. Na něm [jistém balvanu v Jerusalemě] měl dle jedněch Jakub svůj sen o nebeském žebříku. Ner. D (nespr. podle němčiny) člověk jakožto neurčitý podmět n. předmět. Kdyby jeden mohl [děti] spasit, krve by rád nacedil. Rais. I jen když Pánbůh zdraví dá a lidé mají jednoho rádi. Rais. Tady [v úřadě] by jednoho nejraději udřeli! Her.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2483 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2483