• jedovatý adj. chovající v sobě jed, otravný. Jedovatý plyn. Jedovaté rostliny způsobující otravy specifickými alkaloidy. Jedovaté houby. Jedovatý had. Jedovatá zvířata jejichž organismus stále n. občasně vytváří jedy. V názvech botanických, na př. rulík jedovatý (Atropa belladonna), locika jedovatá (Lactuca virosa). D jizlivý, zlomyslný. Kadeřábek byl jedovatý. Mluvil málo, ale zle. Dyk. Pan Koláč totiž měl časem jedovatou hubu. Herrm. Běda každé nevěstě, která se dosti nezalíbila jedovatým babám před kostelem. Vrba. Kouká se jedovatýma očima, co dělají sousedé. Ner. D mající nějakou vlastnost až v nepříjemné míře. Některý den vanul podzimní vítr už jedovatý ostře mrazivý. Herb. Tu [je] zeleň šedá jak olivově lehce nadechnutá, tam ostře jedovatá. Vrch. Co byla má kudla proti té břitké, jedovaté čepeli perořízku! nanejvýš ostré. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 526 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 526