• jezdec, -dce m. člověk jezdící na koni, řidč. jedoucí na nějakém vozidle. V tom se ozval koňský dusot, po silnici od splavu pádil jezdec. Něm. Jezdci na koních i na lesklých kolech bicyklů frčí rychle kolem za sebou. V. Mrš. Voj. jízdný vojín, kavalerista. D věc nějak připomínající jezdce. Šach. šachová figurka koník, kůň. Obch. a kancel. vložka do knihy n. do lístkového seznamu určená k rychlému nalezení hledaného listu, koníček, signál. Voj. španělský jezdec druh překážek z kolů a ostnatého drátu, účinný zejména proti jezdectvu. Tech. posuvná součást na přístroji n. stroji. Jezdec na přesných vahách. Jezdec u soustruhu. Stav. ozdobná čtyřboká až osmiboká věžička.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 226 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 226