• jho, -a n. (gen. pl. jeh) dřevo na čele n. na šíji, za něž hovězí dobytek tahá, jařmo. Vedl pár [volů] za jho. Jir. Jho spadlo volům ze šíje. Zey. Hist. potupné znamení v římském vojenství, pod nímž procházelo poražené vojsko nepřátelské. D tyč přes ramena k zavěšování břemen. Plavci nesou vodu ve vědrech na jhách. Stroup. D tíživá povinnost; poddanství, poroba. Nemohl už déle zůstat v byrokratickém jhu. Jir. Kdo že mi pomůže nést jho života? Mach. Zdali sami [Maďaři] svou mocí vymanili se ze jha tureckého? Pal. Už i Čudům divým král náš mocný chystá na šíj urputnou jho sladké Jesu Krista. Čech. Buďte šťasten, že jste na sebe nevzal jha manželského. Ben. D El. tech. část železného okruhu pro magnetický tok u elektr. stroje, nemající vinutí, spojka. Stav. trám spojující horní konce pilot. Hud. hmatník strunových nástrojů.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 331 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 331