• kámen, -e m. (dat. sg. též kamenu, lok. též kamenu n. kameně) hornina n. její kus. Po ohni stavělo se z kamene a ne ze dřeva. Něm. Stál na hromadě kamene u kašny. Jir. Když do něho [sklepa] vešli, odvalil švec v koutě kámen a vytáhl maličkou lahvičku. Něm. Počal vzlykati tak, že až by byl pohnul kamenem. Hál. Naříkal tak, že by kámen se byl nad ním ustrnul. A. Mrš. Dřevo by se bylo pohnulo a kámen by se byl rozplakal, ale skláři?… to to! Klost. Já jak z kamene jsem stál tu, vše to slyše nehybně. Hál. Holka mlčí jako kámen a nemůžou se od ní dozvědět, koho to přec měla mlčí tvrdošíjně. Rais. Kámen na kameni nezůstal po Zlatěšovicích, všecko zarostl les. Klost. Kámen ke kameni budován program a jednotný názor politický po částech, postupně. Herb. V cizině bude [Krušnej] jako kámen v moři. Klost. Co by kamenem dohodil, ležela na mechu srna. Vrba. Kdo jsi bez viny — hoď po Habrůvce kamenem! odsuď ji. A. Mrš. Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem. Přísl. Padl jako kámen do vody zmizel beze stopy. Ner. Co já slyším, to je tak, jako by hodil kámen do vody to se nikdo nedoví. Just. [Král:] Začal [arcibiskup] kázati a napomínati, že bujně jsem živ. Však přišla kosa na kámen narazil na odpor. Jir. My staří aspoň vidíme, že símě námi zaseté nepadlo na kámen práce nebyla marná. Ner. Náhrobní kámen n. jen kámen pomník. Těžký mu kámen na hrob dán. Quis. Za živobytí nepodá se jim [výtečníkům] ani chleba a po smrti dá se jim kámen pomník. Ner. Bás. Kámen zapomenutí, který více méně zavalí každou pěveckou slávu, mohl a měl býti odvalen. Smet. Drahý kámen, n. jen kámen drahokam. [Princezna] v bílém šatu drahými kameny a perlami ozdobena a přichystána čekala. Něm. V pouzdře byly dva něžné zlaté prsteny, jeden s modrým, druhý s červeným kamenem. Herrm. Zkušební, prubířský kámen černá, celistvá odrůda křemene (buližníku) ke zkoušení drahých kovů a jejich slitin, lydit. Odhadač zkouší zlato na prubířském kameně. Ner. Přen. Učiněna byla zmínka o provedení prací Maeterlinckových, samých to zkušebních kamenů scénické vyspělosti uměleckých ústavů. Vol. sm. Křesací kámen, často jen kámen úlomek pazourku k zapalování hubky křesáním. Kupuje jenom nepatrné maličkosti, totiž křesací kámen, drát na prošťourávání dýmky. Havl. Domkář má kámen, hubku, ocilku vždy pohotově. Prav. Pušky a bambitka [hraničářů] jsou upraveny posud jen na kámen. Ner. Kámen mudrců, kámen moudrosti lapis philosophicus, cíl alchymistů, který měl obsahovati pralátku všech věcí, činiti nesmrtelným a měniti kovy v zlato. Zajásali mudrcové, jakoby již kámen moudrosti byli nalezli. Furch. Základní kámen při stavbě významných budov a pomníků. Národ položil s ohromnou slávou základní kámen „Národního divadla“. Baar. „Slovník“ jest základním kamenem nové literatury naší. Zel. Budiž on [Jungmannův pomník] základním kamenem lepší budoucnosti. Lum. Úhelný, závěrečný kámen. Staly se [Večerní písně] úhelným kamenem popularity Hálkovy hlavní oporou. Mach. V cyklu české symfonické básně tvořilo dílo závěrečný kámen nejen chronologicky, ale také velikostí své disposice. Smet. D Přen. v ustál. spojeních vyjadřujících překážku, nesnáz, starost, obavu a pod. Když jsem začínal, ledajaký kámen mi ležel v cestě — přeskočil jsem ho setkal jsem se s překážkami. Leg. Když jsem se blížila k domovu, tu mi padl jiný kámen na srdce jala mě jiná velká starost. Něm. Chtěla [Kristla] mluvit, ale na prsou ležel jí kámen, a hrdlo měla jako stažené. Něm. Kristě ležel dosud kámen na srdci — často chtěla se zmínit o Václavu, bála se však, že by nemocného rozčilila. Jir. Kámen se svalil Anči s prsou ulehčilo se jí, zbavila se starosti. Štol. Kdybyste vy mně sdělil upřímně své mínění [o mých básních]‚ ulehčilo by se mně a kámen by mně spadl se srdce. Ner. Teď mi jedním rázem padl kámen s krku. Heyd. Těžká výslovnost české řeči byla jim [cizím pánům] kamenem úrazu příčinou nesnází. Dur. Ten bloud myslí, že jeho víra mi je kamenem urážky. Vrch. D Přen. na vyjádření tvrdosti, ztrnulosti, bezcitnosti. Mouka ve skladech přeměnila se v kámen, že se musel zrovna sekat. Havl. Půda, jenom na povrchu vlhká, jinak na kámen zmrzlá. Rais. Po dvoře ticho bylo hluboké, neb úžas mění lidi v kameny, Zey. Přebojuje cosi hrozným napětím vůle; otevře opět oči, jeho obličej je nyní kámen kamenný. Šrám. A prosím vás, kmotře, člověk by musel být z kamene, aby ho [ovdovělého Józy] nelitoval. Rais. D Stav. kámen lomový, stavební, dlažební a j. Kámen umělý napodobenina přirozeného kamene. Tech. kámen kotelní pevná usazenina v podobě kůry na stěnách a trubkách parních kotlů. Kámen obtahovací na dobrušování jemných řezacích nástrojů, obtahovací brousek. Holicí kámen přípravek z kamene k ošetření pokožky po holení. Mlyn. mlýnský kámen žernov. Typ. litografický kámen velmi jemně zrnitá odrůda vápence k litografickým účelům. Horn. průvodní hornina v uhelném dole, jalovina. Min. kámen vřídelní odrůda aragonitu. Kámen slunečkový odrůda oligoklasu. Kameny meteorické aerolity. Chem. vinný kámen kyselý vinan draselný. Lék. druh onemocnění, při němž se v těle tvoří drobné usazeniny kamenitého rázu, na př. kámen močový (ledvinový n. měchýřový), žlučový, zubní. Obch. stará váha 11.2 kg. D Argot. vězení. My [vězňové] od sebe nepustili, a proto jsme okázali kamenu paty. Řezn.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1394 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1394