• kór, -u m. poněk. zast. sbor vojenský n. ostrostřelecký. Kanonýři jsou nejnoblejší kór. Herrm. Střelecký „kór“. Štech. D Lid. kůr v kostele. Mezi mší zpívali na kóře zpěváci. Hál.
 Zobrazeny karty 1-46 z celkem 46 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-46 z celkem 46