• k, ke (před několika málo slovy s počátečným p bývá též ku: ku Praze, ku pomoci, ku příkladu, ku podivu) předl. s dat. značí hmotné směřování v nějakou stranu, směr k něčemu hmotnému, v blízkost něčeho. Směrem k Chuděnicům, těsně při lese, stojí malebný kostelík. Šmil. Tamhle k severu klene se vysoká báň nad hrobkou prvního Napoleona. Ner. Šik útočně směřoval k hradbám. Jir. K mlýnu vedlo mnoho cest a drah. Zey. K nebi ční pár tmavých topolů. Mach. Dýmka dopadla k zemi. Jir. Bezpečně ptáček tulí se ku ptáčku. Krás. Rámec přibitý ke zdi. Něm. K ledu se uložilo historické právo nikdo o ně nestál. Dyk. Slunce se obracelo k západu. Jir. Královna se obrátila k matce. Erb. Pozvedl oči ke stropu. Šim. Šakal k luně vyje. Zey. Poddaní neměli ke komu se utíkati o pomoc. Herb. To jsou k nám hosti! Rais. Jděte k šípku, k čertu, ke všem kozlům, ke všem všudy a p. Co si k sakru lidé umanou poslat telegram v takový nečas! K. Čap. Ke konci listu stála prosba. Něm. D ve sp. s op. od, z vyjadřuje plynulost v prostoru n. v čase. Topoly, které tu a tam ukazují cestu ode vsi ke vsi. Herb. Jdou šumaři od města k městu, ode vsi ke vsi pořadem. Hál. V každé vesnici jsem chodil od domu k domu, zdaž nepotřebují pacholka. Prav. Pověst rostla od úst k ústům, od ucha k uchu. Herrm. Vážná slova, která jdou ze srdce k srdci. Havl. Město bez posvěcení a charakteru, kteréž instinktivně opíjí se planým žitím ze dne ke dni. Lier. Což pak na něj [milého] nečekám od týdne k týdnu, od roku k roku, že už přijde? Krás. Pan Melichar a jeho choť odvraceli se od roku k roku pořád víc ode světa. Svět. Kriminální soudy držívaly se od času k času, obyčejně ve 14 dnech. Něm. D určuje blízkost v čase, současnost, lhůtu. K večeru přicházívala babičku a děti navštívit Kristla. Něm. Do půlnoci pršelo, k ránu se vyjasnilo. Mrš. Usnul jsem k ránu. Čech. Slunce po celý den svítilo, k soumraku se vzduch oteplil. V. Mrš. Objeli [páni] pole a k polednímu vrátili se na zámeček. Herb. Po žních klidí se otava a konečně zelí se sklízí, a k posledu se brambory dobývají. Něm. K jaru ho [dobytek] musili zdvihat, jak byl vysílen. Jir. Bylo už k pozdvihování. A. Mrš. Z Míchova vrátí se [dělníci] k naší pouti, dřív ne někdy před poutí. Baar. Kdo se z mládí čemu naučí, k stáru jako by to našel. Přísl. Bylo již k šesté hodině odpolední blížila se šestá hodina. Rais. Ke čtvrté hodině se procházely maminky s dětmi kolem čtvrté hodiny. K. Čap. Tábor lidu položený do Prahy ke dni přenesení svaté Ludmily těmito výtržnostmi byl zmařen. Jir. Sněm byl rozepsán ke dni sv. Kiliána do Prahy. Jir. D určuje blízkost číselnou, přibližný počet. Nás bylo ve hradě ke stu asi sto, téměř sto. Třeb. Je jí [babičce] ke stovce let. Herb. Národu bylo odňato ke třetině půdy. Ath. D značí přibývání, přidávání, zvětšování, stupňování. Ta otázka přibyla k předešlým. Šim. [Děvče] růžovou sukni má a černou k ní kamizolu. Bezr. Byla [tovaryška] ke stravě a k tomu deset krejcarů tejdně. Jir. Kámen ke kameni budován program a jednotný názor politický. Herb. Střádal grošík ke grošíku. Třeb. Jest na prodej malá česká bibliotéka, kus ke kusu za 25 zl. Kram. Den ke dni k vám pevněji přirůstalo moje srdce. Svob. Chorý, jenž den ke dni chřadne. Mach. Naše síla rodí se den ke dni. Mah. Toho smutného je den ke dni dost. R. Svob. Takový hodný, podobný hoch a k tomu ze statku oblíbil si tu holku z baráku. Jir. Celá Malá strana byla nesmírně rozhoršena, že se stal [Horáček] literátem, že píše do novin a k tomu do českých. Ner. Můžete si myslit, jakou radost ta maminka měla, když jí Barta dceru přinesl a ke všemu tomu ještě uzdravenou. Něm. Budeš mi ke všemu dělat ostudu! na dovršení všeho. Herrm. Maminka se nám ke všemu ještě rozstonala. Šim. D značí nehmotné směřování k předmětu, k cíli, ke konci děje. [Matka] blížila se k čtyřicítce. Šmil. Schyluje se k večeru. Nyní přistupme k věci počněme vlastní jednání. Šmil. Dnes ruce k dílu. Baar. Starejte se, abychom přišli k svému abychom dostali, co nám náleží. Hol. Po cestě přijde káva k chuti. Šim. Přijíti k štěstí, k úrazu, ke cti, k rozumu a p. Přijíti k sobě vzpamatovati se. Nedošlo k řeži nenastala řež. Vrba. Nechtěj dohnati mne k nejhoršímu! Třeb. Símě slov vzcházelo požehnaně k bohaté žni. Zey. V srdci Hrabcově kdysi začalo se kvasiti, ale nevykvasilo se k lepšímu. Herb. Všecko se zas obrátilo k lepšímu. Rais. Takoví [koně] bývají náchylni ke skoku. Jir. Zatím se vrátím k dalšímu vypravování. Havl. Mně jde rosolička k duhu. Něm. Kněz nepustil ho k slovu. Jir. Nedostanu se k slovu. Ner. Zdravý rozum a pravý cit hlásil se v něm k slovu. Baar. Hlaste se k svému lidu českému. Šmil. Gustav šel k divadlu stal se hercem. Šim. Mohla bys býť někde učitelkou ručních prací na školách nebo jíť k poště. Staš. Mám prosbu k tobě. Vrch. Všecko s ním a k němu mluvilo. Baar. Šla za dvě nešťastné duše k matce boží se pomodlit. Třeb. Říjnový manifest k národům. I. Klicp. Poukázal jsem k té okolnosti. Šim. Stále měj se k činu! Ner. Měla ji [matka dceru] k tomu, aby si vzala Držkovského. Staš. Míti se k světu prospívati. Nutiti, pohnouti, popuditi, přidržovati atd. koho k čemu. Redaktoři odsuzováni do žaláře a k velikým pokutám. Arb. Raditi k opatrnosti. Pomoci si k penězům získati je. Prav. Stenal, jakoby pracoval k hodince. Herrm. Jakub hospodařil od pěti ke čtyřem špatně. Vrba. Přihlédnouti, dohlédnouti k čeládce, práci a p. Vnitřní pud k práci. Ner. Vůle k moci, k vítězství a p. Já stojím pevně k tobě, králi můj. Hál. K danému slovu musíš stát. Svět. Každý držel k Antošovi souhlasil s ním. Svět. [Přátelé] stáli k sobě nezištně byli si věrni. Baar. Kdyby byl pulmistr k mé ruce a mlčel, mohli bychom si oba nějaký groš vydělati. Kosm. Prosím vás, buďte mi k ruce pomáhejte mi. Něm. Nikdo zkušený nebyl k ruce nebyl po ruce, nablízku. Šrám. D značí účel, cíl jednání. [Děti] podaly svoje růžová líčka babičce k políbení aby je políbila. Něm. [Vonásek] se oblekl k vycházce. Herrm. [Smrtka] v ručkách drží hravé sítě jako k honbě na motýly. Ner. [Král] dal své krásné zlatovlasé panně ke cti slavné hody vystrojit. Erb. Zvedl ruku k obraně. Jir. Uložíte ji [babičku] k věčnému spánku. Něm. Začínají zvonit k odpolední pobožnosti. Herrm. Svoboda pracoval k tomu, aby si zařídil vlastní domácnost. Štol. Nechápu, nač ten rej, k čemu ta vřava, spěch a smích. Ner. Byl [zrádce] chycen, zastřelen ku postrachu jiným. Červen. Benedek dal rozkaz k pochodu do Čech. Mach. Zde, k použití komukoliv, několik holí. Čap. Pojď mi ku pomoci. Vrch. [Věci]‚ jež mu po ženě zbyly k opatrování. Kun. Kde kdo měl co k správce, musel přinést. Šim. K dovršení hodů dostaly děti po sklence piva. Stroup. Bylo nutno k zaplašení těchto myšlenek zaměstnati se něčím jiným. Dyk. Chystal se k odchodu. Třeb. Slečna mne pozvala k snídaní. Šim. Šel k obědu do jídelny. Šmil. Kdybych jen něco dobrého k jídlu dostal. Zey. Lituji, že nemohu státi k službám. Třeb. Chceš-li něco po mně, jsem ti ovšem k službám. Ben. K službám, Milosti! Jir. Automobil byl jí k neustálé disposici. Čap. Ch. Ku příkladu na příklad. D značí vztah, poměr k někomu n. k něčemu, podobnost, srovnávání. První záchvěvy lásky k rodné zemi. Zey. Je to [země] matka ke všem vždycky spravedlivá. Baar. Musí mít člověk k lidem srdce, tak ho mají také rádi. Něm. Pýcha k vyšším a vybraná zdvořilost k sobě rovným. Ner. Byla ke mně ostýchava a já k ní. Šmil. Přátelsky se k sobě měli. Jir. Národ nemá k žádnému svému jednotlivci povinnosti. Mach. [Hrabec] k lidem býval bez milosrdenství. Herb. Člověk musí být trochu k lidem, sic by mezi nimi neobstál. Rais. Nemějte závisti k sobě! Nechuť sousedův k cizákovi. Ner. Cítím odpor ku každé cizí i své vlastní řádce. Mach. Ohledy k rodičům studentů. Šim. Mezi vzdělanci dvojí zásada vládne vzhledem k cizincům. Herb. Nohy nepoměrně k tělu veliké a silné. Baar. Jazyk [Koptů] má se k jazyku hieroglyfů jako italština k latině. Ner. Proč byste se mu nelíbila? Vždyť jste k obrazu božímu stvořena! R. Svob. [Služebník] se nesmí rovnati k pánu. Něm. Byly [sestry] jedna ke druhé tak podobny, že by nikdo na světě jich nerozeznal. Erb. Je to k víře nepodobné, kde se lidé všude setkávají. Zey. Zatím jsem všecko všude umyla, že to bylo k světu podobno pěkné, úhledné, slušné. Něm. Všecky [dcery] byly k světu, všecky byly hezké. Šim. [Dámy] do nejdelší smrti nesvedou balíček sebe menší k světu. Herrm. Vždyť já tě šatím, abys taky k něčemu vypadala. Herrm. Potřebuju koně k službě a nedostanu žádného jen trochu k čemu za méně než šedesát pistolí slušného, kloudného. Zey. D značí vhodnost, přiměřenost, schopnost. Hoditi se k sobě jako vejce k vejci. [Plnovous] pěkně slušel k vysokému čelu. Šmil. Já za nebožtíka nemohla, nebyli jsme k sobě, on byl tuze pro světské věci. Rais. Teď právě čas je k modlení. Hál. Mně opět se nedostávalo slov k nějaké větě útěchy. Šim. Někdy bývá slovo včas a k místu prospěšné. Něm. [Maminka] k práci už není. Jir. On [nemocný] není k ničemu, vydělá mi pětačtyřicet krejcarů na den. R. Svob. Jsemť já osoba k ničemu už dobrá. Zey. [Martin] byl „budiž k ničemu“. Vrba. Pěšky je daleko [do Drslavic] a k jízdě cesta kamenitá. Šmil. Cesta do vzdálených, k cestování nepohodlných krajin. Havl. A v tu chvíli — divno k víře — poklonil se opičák. Čech. [Píseň] pěkná k poslouchání. Klášt. právní otázka německých kolonistů je příliš nesnadná k rozřešení. Hol. Existují myšlenky, které nejsou jenom „příjemné k myšlení“. K. Čap. D určení, přináležitost, příslušnost k čemu. Voda k pití, k mytí. Na plotně vře voda k čaji. Herrm. [Helena] se zeptala dítěte, co dostalo k Ježíšku. R. Svob. Tetička Hrabálková nese děvčatům k hodům na šaty. A. Mrš. Skoumáť [fráter] vína k zítřejšímu svátku. Čech. Ign. Herrmannovi ke dni 12. srpna 1904. Vrch. Přáli mu [vrchní Hrabcovi] k neočekávanému štěstí. Herb. Gratulace k svátku, k vánocům, k Novému roku. Mohlo by se lehko stát, že by tě [Vševěd Plaváčka] upekl a snědl k večeři. Erb. K obědu popřál si toliko něco od uzenáře. Stroup. Klíč ke dveřím, rukojeť k sekyře a p. Tak mnoho věcí na světě, k nimž člověk klíče nemá. Hál. [Hvězda] chopil se táhla ku zvonci. Čap. Ch. Obě skladby byly psány původně k německým slovům. Šmil. Pěvci k harfě písně znějí zvučné. Mácha. Předmluva ke knize, předehra k opeře. On píská na floutnu, a sám se k tomu točí. Něm. V středověku tančili obyčejně k nápěvům církevním. Ner. Andante (k motivu z Beethovenovy sonáty). Slád. Hudba k tomu kvasu skočnou hrála. Ner. [Kaplan] ke všemu mlčel. Baar. [Muž]‚ jenž hubu drží a ještě hloupou hlavou ke všemu kývá všechno schvaluje. Šmil. Rozhodl jsem se věnovati vám pět minut, mluvte však k věci, jen k věci. Ben. Žně na malém políčku, patřícím k hájovně. Jir. Svůj k svému a vždy dle pravdy. Pal. První zápis Pecúchův je k roku 1771 a druhý k roku 1773. Herb. Neměl jste k tomu práva. Jir. Odstraniti soukromé vlastnictví k hmotným pomůckám. Ath. Říkával, že by vše zcela jinak zařídil, kdyby k tomu měl moc tak neobmezenou jako bůh. Svět. Já také kostrou budu, a k tomu není zapotřebí studu. Vrch. Nemám síly k útěku. Čech. Abych platil činži ještě někde jinde, k tomu nejsem dost velký blázen. Theer. Máme prostředky k tomu. Šmil. D značí důvod, pohnutku děje. K radě lékařů se měla zotavovati projížďkami. Svět. Byl jsem k žádosti své přidělen k účetní kanceláři vrchního vojenského velitelství. Arb. Z čeledi karlštejnské chystalo se jich dvacet k rozkazu mladého krále na lov do vůkolních lesů. Třeb. K vyzvání sboru matičního sepsal Šafařík Slovanské starožitnosti. Kal. Kraslice, docházející k výzvě „Cyrillově“ ze všech končin Moravy houfně. Čap. Ch. Ku prvnímu přání legát hned odpověděv, děkoval stavům za horlivost jejich k obsahu přání. Pal. K vůli komu, čemu pro koho, pro co. Král žádal, aby k vůli němu jemu ke cti kostely otevřeli z toho důvodu, že jde o něho. Jir. Ustup ty mně k vůli! Krás. Udělej mi to k vůli protože si toho přeji. Jir. Mnohá žena k vůli ní se trápila pro ni, její vinou. Svět. Šel tam [Faust do kostela] jenom k vůli hezkým holkám protože tam byly hezké holky. Herrm. Mohla se už dvakrát vdáti, ale nechce k vůli tomu dítěti dítě je důvodem, že nechce. Jir. Schovala jsem si ho [malovaný vinš] k vůli tomu věnečku protože je na něm ten věneček. Něm. [Dobytek] zabíjí se často jen k vůli kůži. Prav. K vůli růžovému keři koupit celý statek Ner. Chvilku k vůli změně lomil rukama. Čap. Ch. D značí výslednost. Žena k jeho podivu přimlouvala se za to takže se divil. Herb. Přísl. ku podivu. Blábolení, které se měnilo ku podivu rychle. Svob. K tomu byl zvuk toho hlasu tak čistý a lahodný, až ku podivu! Zey. Šílenec, jenž oct’ se k neštěstí lidstva na despotském trůně. Mach. Zaměstnání, které byl tak dlouho k hanbě a škodě své od sebe odmítal. Svět. [Studenti] přibíjeli jej [tvaroh] na dvéře k nemalému pohoršení kvartýrských. Jir. Každý jim [klukům] byl tuze k smíchu. Rais. Vždyť je to k smíchu! Šim. Tak tedy to dnes bylo v divadle k pláči? Čap. Ch. Byla jsem zamlklá, postrašena, bylo mi k pláči. Zey. Freyovi málem bylo k slzám. Čap. Ch. Je to k vzteku, že tě nepozvali. Herrm. Nebylo to k zlosti? Jir. Všem lidem bylo [dítě] k radosti. Svět. Takové tuze velké shánění nebývá k dobrému. Rais. [Otec] postonával celý rok ještě, až náhle mu bylo k smrti. Něm. D udává hranici, mez, po kterou pohyb se děje n. děj sahá (často ve spojení s nebo s op. od). K panství náležel celý kraj po řece Moravě až skoro ku Břeclavě a na západní straně až po městečko Klobouky. Herb. Draperie splývala až k zemi. V. Mrš. My kalich trýzně vypijem až ke dnu. Krás. Člověk, který je prodlužen až ke kostem. Štech. My od Šumavy ku hranicím Slezska se držme myšlenek svých otců dávných. Ner. Šedý šat pokrýval vysokou postavu od hlavy až k patám. Něm. Změřil si Kamillu od hlavy až k patě. Šmil. Tak vždy už bude, až do konce, až k posledu. Kam. Až k tomu okamžiku vydrželo auditorium bez dechu a bez hlesu. Čap. Ch. Chodil jsem takto od rána k večeru. Zey. Měl v krámě svém vůbec vše, od sladkého dřeva až k zlatému prášku. Ner. Na vojně vyzrál až k důstojnosti kaprála. Stroup. D udává mez, na niž co stačí zbývá učiniti. Já nepočítám, kolik k cíli mil. Ner. Zeptal se, kde je děkanství. Neměl k němu daleko. Jir. Měsíc času, který mu ještě ke zkoušce vyzbýval do zkoušky. Hál. Druhá polovice [věna] nestačila k podniku. Šmil. Mnohdy chybí ku štěstí jen ta hloupost jediná. Mach. Noc juž jaksi umdlívá a není dlouho ke dni. Heyd. D značí míru, stupeň vlastnosti n. děje. Sál je nabit a horký ke mdlobám. Merh. [Prales] je temný, zapáchá tlením a je k tesknosti tichý. Olb. [Les] šuměl tak smutně — tak k smrti smutně. Kun. Bývá mně až k pláči trudno. Hál. Pán i učeníci jeho byli k smrti unaveni. Zey. Holka ho má k smrti ráda. Ner. Byl vlídný k nepoznání. Herb. Jest zamilován do Milky až k zatracení na věky věkův. Čap. Ch. Je ubohá k politování. Něm. Člověk milý, kterého bych k smrti litovala, kdyby umřel. R. Svob. Rodičové se k smrti nenáviděli. Něm. Páni Němci v Olomouci a okolí užívají této fráze [„steht Befinden“] až k omrzení. Ath. S vynecháním slova vyjadřujícího základní význam. Jsou ty večery a noci k nepřečkání dlouhé k nepřečkání. Jir. Je zde k upečení horko k upečení. Herrm. Uměl již i čísti a psáti, že bylo sedlákům brumovským k neuvěření divné k neuvěření. Herb. Bylo k popukání poslouchat jejich argumenty směšné k popukání. Kronb. To je k zbláznění trapné k zbláznění. Štol. Dovedl [učitel] promluviti nadšených slov k nespočítání mnoho k nespočítání. Štech. Výkřiky a zvuky k nevypsání ozývaly se kostnicí podivné k nevypsání. Jir. Je to věta k nepochopení nejasná k pochopení. Herrm. Dobrotisko k pohledání. Herrm. To bude párek lidí k zlíbání krásný, roztomilý k zlíbání. Jes. Byly to ruce k pomilování. V. Mrš. D podle němčiny bývá k se subst. slovesným ve významu, co lze učiniti, co se může státi. Už to s ním [psem] není a není k vydržení. V. Mrš. Stodvacet zlatek ročně, ty nejsou k zahození. Baar. Tupila Žani v duchu Cecilii, že je k nevystání. Prav. Plakala, nebyla k upokojení nebylo lze ji upokojit. Šmil. Sejme-li Chodka s hlavy šátek, není k poznání není možno ji poznat. Čap. Ch. Nejste k dovolání nelze se vás dovolat. Herrm. Voláno-li po Aloisovi, nebyl nikdy k nalezení. Herrm. Na jisto byl k rozeznání kapitalista a řemeslník od ouředníka, sedlák od chalupníka. Něm. Zatím co tadyhle se rozlévá jiskřivé moře cvočků, není o pár kilometrů dále cvoček k dostání. K. Čap. Je zde jedno velmi vřelé srdce i s příslušenstvím — „následkem úmrtí“ k zadání. Stroup. D ve spojení se subst. slovesným při slovesích zbývati a p. podle němčiny m. správného infinitivu. Jenom Viki máme k poděkování, že jsme neměli nouzi máme co děkovat. Šim. Budou míti k požadování tisíce budou moci požadovat, budou míti pohledávku. Prav. Má s ní k očekávání takový mění. Čap. Ch. Zbývá k dobrání za tento měsíc patnáct! Čech.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 6099 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 6099