• kamení, n. hromadné jméno ke kámen. Bylo jasnou vodou dobře pozorovati kamení na dně. Jir. [Josef harfenista] postavil se na hromadu kamení. Ner. Pak jsme metali kamení, ale granátník se rozběhl po nás, a spravedlivá historie musí zaznamenat, že jsme utekli všichni. Ner. Perly a drahé kamení drahokamy. Jir. Zda chápete ty ženy plné vášně, po kterých historie blátem hází a kamením? které odsuzuje. Zey. Čekal nesnáze, a jak byl nadšeně horlivý ve svém úkolu, nelekal se kamení i balvanů, pro které nemohl tak ku předu překážek. Jir. Má srdce nad kamení velmi zatvrzelé, bezcitné. Hol. D Horn. hluché kamení hlušina, neužitečná hornina doprovázející uhlí, rudu a p.