• kapacita, -y f. schopnost něco do sebe pojmouti, něco obsáhnouti; schopnost něco vykonati, výkonnost, maximum výkonnosti. Kapacita lodní je prostorový obsah lodní, upotřebitelný pro dopravu. Techn. sl. Přístroj na měření kapacity plic. Hol. Příčinou hospodářské krise poválečné nebyla nadvýroba, nýbrž zmenšená kapacita spotřební. Naše d. Jakmile výrobní kapacity bylo dosaženo a nastává dokonce spekulace se zbožím, ceny stoupají do závratné výše. Přít. [Zastupitelské úřady] pracují s místními peněžními ústavy, jichž uznaná finanční kapacita vylučuje jakoukoliv pochybnost o jistotě státních peněz. Předp. zahr. min. Herecká schopnost zpěváků má daleko do kapacity herců činohry. Přít. Dopr. kapacita dopravních prostředků množství osob n. zboží dopravených v určitém časovém úseku. Hosp. kapacita půdy schopnost jímati n. zadržovati jisté množství vody v určitém objemu. Tech. kapacita ložiska množství minerálu n. horniny v ložisku obsažené. El. tech. elektrická kapacita vlastnost tělesa přijímati na sebe elektrický náboj, poměr elektrického množství na isolovaném vodiči k jeho napětí, jímavost. Kapacita akumulátoru množství elektrického proudu, které lze za určitých podmínek z akumulátoru odebrati. Fys. tepelná kapacita množství tepla, kterým se těleso zahřeje o 1° C. Chem. slučovací kapacita prvků sytivost. D kapacita, -y f. (ob. též m.) vynikající odborník, znalec, výtečník. Profesor Schulz je znamenitý internista, evropská kapacita. Šim. Inženýr Bojnar je ve svém oboru kapacita. Nor. Je to [Mendelssohn], jedna z nejvyšších hudebních kapacit naší doby. Hostin. Stanu se tam [v kolonii] nějakým kapacitou a to ponese ohromné peníze. Štech.