• kapela, -y f. hudební sbor obyč. bez vyšších uměleckých cílů, hrající většinou pro zábavu, k tanci, pochodu a p. Kapela začala hrát nejdříve rakouskou národní hymnu. Něm. Hasičská kapela v ošumělých šatech rozvřískala nějaký pochod. R. Svob. Vojenská, hornická, tovární kapela. Dámská, cikánská kapela.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94