• keř, kře n. keře m. nižší dřevina větvící se již odspodu. Hustý lískový keř. Mácha. Po ní [hrušce] nahoru plazil se starý keř vinný. Herb. Keř rozmarynový. Šmil. Stál u šípkového, bezlistého keře. Jir. Bůh se ukázal Mojžíšovi v ohnivém keři. Puchm. Ani neví, kolik drábů za každým křem na člověka podezřelého číhá. Prav. Námť netřeba se skrývati s úmysly svými a za keř zalézati tajiti se. J. z Hv.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 251 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 251