• kolega, -y m. druh v povolání. Mluvil s kolegy v úřadě jen německy. Vach. Spatřil [Věk] dva bývalé kollegy z filosofie. Jir. Cechmistr usedl a jal se s kolegy svými o něčem hovořiti. Win. [Nový profesor] z Prahy přijel, aby těžce nemocného kollegu zastával. Jir. V oslovení zprav. jen mezi druhy v povolání přibližně stejného věku n. v oslovení mladšího starším. Dobrý večer, kolego! Čap. Ch. Vítám vás srdečně, pane kolego! Klost.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 157 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 157