• kolovrat, -u m. dřevěný přístroj na domácké předení. Mezi truhlou a pecí stál kolovrat se lnem na kuželi. A. Mrš. S vřetenem a kolovratem zacházely naše matky. Herb. Harfenici jela vyřídilka jako kolovrat. Vrba. Má jazyk na kolovratě velmi pohyblivý. Pořek. Kde to [velké hospodářství] je, tu člověk celý rok jako v kolovratě v stálém spěchu. Něm. Lid. Jenom ať si [vdovec] nebere žádnou s podseknutým jazykem, sic je smrti naší kolovrat! je zle, je konec. Rais. [Obrat v zápase] provádí se ve dvojím formátě, patou, a to znamená smrti naší kolovrat, anebo jen špičkou. Čap. Ch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94