• kosa, -y f. 1. nástroj na sečení obilí, pícnin a p. Do zrajících klasů vjel [sekáč] naostřenou kosou. Mach. Hospodář rozpřáhl se kosou do jetelového houští. Rais. Zní klepání kos. Vrch. Umřela tvá paní milá, jak by kosou sťata byla. Erb. Kosa hrabičná, trávní. V rozličných rčeních: Přišla [padla, trefila] kosa na kámen narazili na sebe stejně silní, stejně neústupní. [Starý Koutecký] zvolna spustil, jako když kosu brousí: „I jen ho [syna] nech, matko!“ ostře, prudce. Rais. „A co nepůjde,“ křapala Nimrásková ostře, jako když kosou mete. Herrm. V lidové řeči se tomu [nedorozumění v rozhovoru] říká: — Já o koze, on o kose! Čap. Ch. Snad nemyslíte, že se bojím té s kosou smrti. Jir. [Stařeček] přemýšlel asi, co on udělá, až ta bezzubá kosou podetne mu život. Herb. Nemohu vědět, kdy pán Bůh ke mně vyšle exekutora s kosou, abych mu zapravila daň svého života. Kun. D Hosp. řezací nůž u řezaček na píci, u žacího stroje, kosíř. D kosa vlčí kláda obitá ostrým železem, aby nemohli vlci na ovce. Kožel. kosa mízdřicí nástroj, jímž se kůže zbavuje podkožního vaziva. Zem. úzká, dlouhá a rovná hráz písčitá před širokými zálivy n. plochými pobřežími.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 305 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 305