• krajina, -y f. kraj, končina, území. Jeřáb ulétá v krajinu jinou. Erb. Pole se střídalo za polem, krajina za krajinou. Mach. Chitussi nejvíce v cizině procítil krásu české krajiny. V. Mrš. Jen jednou šel krajinou lev a ona posud trne pod vlivem jeho majestátu. Vrch. Přen. Trýzní zemskou očištěna odebrala se do krajin věčnosti. J. z Hv. Starcův duch již zalétal v krajiny záhrobní a v nich si liboval. Šmil. Nepůjdeme mlhami slzí z krajiny snů do země žití. Břez. D obraz krajiny. Nad pohovkou visel obraz Vera ikon, po jeho stranách dvě velké krajiny v širokých rámech. Rais. D některá část, oblast lidského těla. Arnoštek si zhmoždil krajinu pánevní. Vanč. Krajina srdeční. D Dial. krajní pole. U prvního pole, kterému se říká krajina, vykutal důlek v brázdě. Herb. D krajní odřezek kmene po délce, odkorek. Zahrady obehnané ploty z prkenných krajin. Rais. D Kožel. břišní, odpadová část hovězí kůže n. usně. Text. krajiny suken.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 492 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 492