• kyselina, -y f. chem. sloučenina odlučující ve vodním roztoku positivně nabitý ion vodíkový (op. zásada). D něco kyselého. Dám vám masa — vína — ešče mám ty habrůvský keseliny dost kyselého vína. A. Mrš. Ale stav si na té své vyprahlé kyselině na louce s kyselou půdou. Rón.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1221 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1221