• lékař, -e m. osoba oprávněná na základě odborného vzdělání k léčení lidí. Lékař praktický, odborný, obvodní, ústavní a j. Lékař léčí, Bůh uzdravuje. Přísl. Přen. Duše moje stůně, pošli pro lékaře duší, dojdi, Vlasto, svému otci pro kněze. Baar. Ne censorem, ale lékařem literatury musí být kritik. Šal. D osoba provozující léčení lidí vůbec. Lidoví lékaři.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 264 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 264