• letadlo, -a n. let. zařízení k dopravě osob a věcí, které se může pohybovati n. udržovati ve vzduchu a dá se alespoň částečně říditi; neodb. aeroplán. Nad parkem rozléhal se ohlušující téměř drkot motoru kolosálního létadla. Čap. Ch. Pan Védrines získával voliče létaje na letadle. Dyk. D Arch. pták. Létadla nebeská k nim [namalovaným hroznům] se snášela, aby je zobala. Hol. D křídlo, peruť. Ichthyosauři by se chtěli vznésti na svých potvorných létadlech do výšin. Dur. [Randa] by předstihl i nejrychlejší let ptáků nejpružnějších a nejvytrvalejších letadel. Arb.