- lilie, -e f. bot. rod rostlin z čeledi liliovitých, Lilium; zahrudní květina, nejčastěji její vonný a čistě bíle kvetoucí druh. Bělejší je [dívka] nad lilii. Čech. Bůh šatí lili je na poli — on nezavře svou ruku před tebou, když se k němu obrátíš. Tyl. Něžná jako lilie [byla Emilie]. Paleč. Obě měly těla krásně bílá jako lilie. V. Mrš. Já vím, že jsou to pouhé klepy a ty žes nevinna jako lilie. Schein. Přesvědčil jste se, že jsem vám ji [Pavlínu] zachovala čistou a nevinnou jako lilii? panenskou. Herrm. Vedle něho seděl asistent Nový — a vypadal jako zlomená lilie sklesle. Vrba. Přen. Růže na tváři její se proměnily v lilie tváře jí zbledly. Choch. Nad liliemi tvých [ženy] paží svítí divotvorná moudrost tvé zázračné krásy liliovou bělostí Dur. Vyběhla dívka — sněhový pták, lilije, jitro, bělavý mák krásná a nevinná. Svob. Lilie nevinnosti, ty nesmíš zhynouti! o nevinné dívce. Ehrenb. V hladině Tvé čistoty, ó Lilie rajská, shlížela se tajuplně Trojice o P. Marii. Zey. Lid. vodní lilie leknín. Pěšinka vede k jezeru, na jehožto hladině vodní lilie rozkládalí své široké listí. Mácha. Zářily jiřiny, afrikánky, vodní lilie. Dur.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 298
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 298
|