• litera, -y f. písmeno. Chlapec nechtěl se učiti literám. Win. Kazil si [stařeček] staré oči čtením drobných liter „různých zpráv“. V. Mrš. Letím v duchu do velikého prostoru sazárny, naplněného stojany a kasami liter. Herrm. Thámovi a Dobrovskému pomáhal [Pelcl] při spisování slovníku německo-českého, sám vzdělav některé litery oddíly podle začátečních písmen slov. Světozor. D písmo. Panímáma těžkou švábskou literou stavěla písmenu k písmeně. Rais. Každou knihu, nechť je tištěna starou či novou literou, přeříkám od prvního až do posledního slova. Svět. Knížka psaná pěknou, zřetelnou literou. Jir. D o doslovném znění (zákona, předpisu a p.). Zákon Kristův nemá býti plněn jen, aby se liteře Písma vyhovělo. Hol. Nezáleží na pedantickém plnění litery kteréhokoli předpisu. Čech. Na veliký rozdíl ústavní litery a politické skutečnosti politika reální nesmí zapomínat. Čes. pol. Litera zabíjí, ale duch oživuje. Přísl.