• lub, -u m. dřevěný n. kovový obal, plášť uzavírající prostor stroje n. nářadí a udržující v něm zpracovaný materiál. Mlyn. kadlub, obluk, bezedná díže, v které jsou mlýnské kameny a která drží obilí mezi nimi dohromady. Lub sýrařský ohebný pás z bukového dřeva k formování větších sýrů. Sport. okraj lodi. Lub veslovodní levý okraj lodi. Hud. luby postranní části smyčcových a některých drnkacích nástrojů, jež spojují svrchní desku se spodní. D míti něco za lubem expr. míti něco tajně v plánu, něco zamýšleti. Měla [babička] cosi za lubem, o čemž se ale nikomu nezmínila. Něm. Ani jsem nemohl tušit, co ty máš za lubem. Klost. [Hrabě] se dovtipoval, že Dobrovský má s oběma pány něco za lubem Šmil. Officialová neměla pro dceru nikoho za lubem. Šmil. A v duši uvažoval, že Švejnoha dozajista má nějaký kapitálek ještě za lubem má schovaný. Kun.