• luft, -u m. vulg. vzduch. Někdo nemůže snést ten studenej luft. Klost. Ustál. sp. Voni nevědí, že se pobláznil za tou frajlinkou, co je tu z Prahy na luftě? na letním bytě. Šal. Ale on je ustavičně v luftě, samé cesty, diety, panečku, věříte, že mu takové ježdění vynese ještě jednu gáži? pryč z domu, na cestách a pod. Ros. Jest [Iska] tak trochu do luftu do větru, lehkomyslná. Maria.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 70 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 70