• místo, -a n. část prostoru, zvl. volného n. na kterém někdo n. něco je n. může býti. Tkalcovský stav a něco chudého nábytku zabíraly [ve světnici] skoro všecko místo. Jir. Kam bysme vás honem, tatínku, uložili, kouska místa nikde [v chalupě] není. Rais. Tenkráte to [dům] byl sklad, a to místo patřilo starému pánu pozemek. Něm. Svod nějaký ďábelský zde na místě Božím v kostele. Baar. Nu, co bychom se na tom svatém místě štířili? na hřbitově. Šmil. Volební místo. Místo pobytu. Změna místa. Teď mu dva nebožtíci udělali místo [v kostele v lavici]‚ ale než se nadál, Hrabcové ho předběhli. Herb. Mlha zvolna se rozstupovala, jakoby dělala místo parníku. Kun. Zralé ovoce opadává, aby udělalo místo jinému. Erb. No, Jirát už je starý chlap, ať udělá místo mladšímu — ať ustoupí ve službě. Šim. Kůň točil sebou, jakoby se mu s místa nechtělo. Jir. Hrabec ztrnutím nemohl se pohnouti z místa. Herb. Kongress jen tančí, ale s místa se nehýbá jednání kongresu nepostupuje. Jir. Straky čvachtají na kraji doubravy, vrány tichým letem přetahu jí z místa na místo sem a tam. A. Mrš. Div na místě neomdlela v tu chvíli. Erb. Rozumí se, že klient je vždy „nevinný jako slunce“ a že se chce „na tom místě propadnout“, spáchal-li, z čeho jest žalobou viněn. Herrm. Mne popadl hněv, že bych byl na místě domů odešel ihned. Tyl. Byla to na místě hodná žena, ta kmotra velmi hodná. Něm. Já nevěděl [na rozcestí] z místa kudy kam. Tyl. Začal [spisovatel] psát práci, nevěděl s místa nevěděl, jak do toho. R. Svob. Nevímť sobě z místa rady, trpělivost dochází naprosto. Šnai. Protestu, jejž Strakoš podal k zemské vládě, nebylo dáno místa nebylo mu vyhověno. Čas. Fridlandský dobře míněným pokynům a žádostem místa nedává nevyhovuje jim, neuznává jich. Pek. Nejsou [naši lidé] tak tupí, že by vyšší myšlenka nenašla místa pro sebe v jich hlavě nedovedla do ní proniknouti. Herb. Na vašem místě toužil bych snad potom také ve vašich poměrech. Tyl. Na pozvání Vaše, pánové! nemohu ani sám osobou svou přijíti, ani na místě svém odeslati jiného „bezpečného vlastence“ místo sebe. Pal. Pokropila nebožátko na místě matčině upřímnými slzami. Šmil. Já pak na místě všech pánů hostí vinšuju jim [novomanželům] s upřímností, aby v tom stavu ve víře, lásce a svornosti přebývali. Rais. [Husa] vyseděla [kachňata] na místě jich nestálé, toulavé roditelky. Něm. Když filosof rozbírá aesthetický klam a dojem, nevtane mu proto na mysl, svůj rozbor chtít postaviti na místo rozebrané věci. Durd. Syn chybil a Terezka také chybila. Manželství mezi nimi nemůže míti místa státi se skutkem. Prav. Pouhá hana, pouhý úsudek nemůže v kritice žádného místa míti platiti. Havl. Svou ustáleností si dovedla dobýti [některá rčení] místa i v nejpřísnější mluvě knižní proniknouti, rozšířiti se. Ertl. Arch. Přivedl posléze koupi k místu za výminek obstojných ujednal koupi. Šmil. Poslové čeští před Vladislavem si stěžovali proti králi Sigmundovi, na něho všechnu vinu svalujíce, že slyšení v Brně k místu nepřišlo se neuskutečnilo. Goll. Těl. poskok na místě, s místa. Voj. obrat na místě (op. za pochodu). Gram. místo artikulace. Příslovce, příslovečné určení místa. Geom. geometrické místo bodů soustava bodů vyhovujících daným podmínkám. Pošt. odevzdací místo na něž třeba dodati poštovní zásilku. D část prostoru nějak určená, stanovená (na př. cíl, konec) n. k něčemu vhodná, náležitá. [Děti] mnohdy plakaly hladem, umdlením a bolestí, když jsme dlouho na místo dorazit nemohly. Něm. Šustrová naznačila hned před vycházkou nejbližší, že netřeba, aby se shledávali teprv na místě u cíle. Herrm. Dostali se [chodci] na místo. Prav. Zrovna jako ve škole, takový pořádek zavedl se na faře; všecko zapsat a všecko na svém místě. Herb. Ostatní [herci] byli všichni více méně na svém místě hodili se k svým úlohám. Havl. Měl jazyk na svém místě, tloukl do nich [do pánů] slovy. Hál. V tomhle jsme přetrumfli i samé Prušáky, kteří mají přece hubu na pravém místě jsou výřeční. Herrm. Tesařík dokázal, že má hlavu na pravém místě je rozumný. Vrch. Jakmile ho [dopis] přečtu, na místo ho zase uložím kam patří. Jir. Dali i seno a slámu na místo kde bývá. Jir. Není zde [v časopise] místa ani potřeby dlouhé výklady o politice držeti vhodného místa. Havl. Amnestie národní není u nás na místě není vhodná. Dyk. Nevyciťuje, kdy by byl na místě smích, smál se na konec neustále. Dyk. Nyní šetrné ohledy nemohou být na místě. Šmil. Nebude snad od místa, sdělíme-li krátký výtah děje nepřijde nevhod, nebude na škodu. Zl. Praha. Potkám vaši služku, a ona říká, že u vás v domě je loupežník. Dobrá, myslím si, jsi Sokol, nebudeš tam od místa. K. Čap. Bylo by od místa, kdybychom tu řeči obou soků uváděti chtěli bylo by nemístné. Jir. D prostor, jejž někdo sám svou osobou zaujímá, nejčastěji místo k sedění, sedadlo (na př. v divadle, v dopravním prostředku a j.). Koupila si lístek na první místo [v divadle]. Baar. Sedadla byla už dopoledne nadobro rozebrána, o místech dražších pořadí [v divadle] ani nemluvě. Čap. Ch. Dům [koncertní] byl do posledního místa vyprodán. Šmil. Feliński opatří sobě i nám výhodná místa [k zhlédnutí slavnosti]. Jir. Děvče bledých lící všem hostům prvních míst [na lodi] nabízí po kytici. Heyd. Josef byl na poště objednat místo pro jednu osobu do Prahy. Něm. Usedl ke svému stolku u okna, kdežto mně nabídl místo u stolu prostředního proti zrcadlu. Šim. Fam. (podle němč.) Mistr chtěl hned vzdáliti se, nechtěl na žádný způsob ani vzíti místo posaditi se. Her. D osada, ves, městečko. Kramolna je malé místo, sestávajíc z několika stavení. Něm. No, jak se pánu líbí v našem místě [vesnici]? Svob. Duchovního přítele svého měl [Josef] v místě. Prav. Odjela jsem sama do malého místa lázeňského, do jižní Francie. Zey. Je to [Černošice] nové výletní místo. Herrm. D Lid. hospodářská živnost, hospodářství, statek. Pěkné místo má [sedlák Potocký]‚ ale pokažené. Svět. Ostatním synům a dcerám dalo se, co se mohlo, aby dostali se na místa dobře se oženili a vyvdali. Hál. D část, díl z nějakého celku; zvl. také partie, passus, stať z díla literárního n. hudebního. S krejčovským náprstkem na prstu prohlížela proti světlu defektní místa [šatů]. Šim. Přehlížel svůj život a nenaleznul místa, na kterém by si byla mohla duše jeho odpočinouti. Pfleg. Slečna Janebova vážně a pozorně naslouchala [vypravování] a přikyvovala na rozličných místech zdvořile a rychle hlavou na srozuměnou. Šim. Obcházel [řečník při řeči] přes hodinu kolem choulostivého místa jako pes okolo horké kaše. Vrba. Báseň Lamartineova má místa plného, sytého koloritu. Vrch. Tu vytkl [kapelník]‚ co kde chybného, a poškozené místo opakováno a tak dlouho studováno, až to šlo „jako z vody“. Jir. Citovaná místa knihy. O tom na místě uvedeném. D postavení, pořadí v nějaké řadě. Pacholci u rychtářův šli hned za selskými synky, měli po nich první právo a první místo. Svět. Stěžoval si [americký průmyslník]‚ že mu v Praze odpíráno ono společenske místo a stupeň, na jaký si činil nároky. Čap. Ch. [Vrchní] mě dal hned bez rozmýšlení na první místo v ternu. Jir. Šafařík nepochybně drží první místo mezi slovanskými filology. Květy. Trápily mne sny, v nichž bledý Kristus a tajemný hlas z jeskyně první místo zaujímaly byly nejsilnější. Zey. Co by řekli na prvním místě její muž, její dcera a její děti? především. Kun. Mat. pořadí číslice v čísle. Desetinné místo. D úřad, úřední činitel, instance. Kdybyste obdržel s vysokého místa rozkaz, pod nevím jakým trestem postavit se na rohu Můstku a každého kolemjdoucího uhodit holí, učinil byste tak patrně s dětsky čistým svědomím. K. Čap. Okresní školní radě přišel pokyn s vyšších míst, aby se záležitost přísně vyšetřila. Rais. Starostlivosť jeho nezůstane u vyšších míst nepovšimnuta. Šmil. Tím dostalo se dru J. Grégrovi pomazání s povolaného, ale krátkozrakého místa. Herb. D úkol, funkce, služební postavení, zaměstnání. Jakmile je první [hoch] odtrhnut a zajat, ihned musí ten za ním stojící místo jeho zastávat. Něm. Jak při žněch, tak při svatbě musel [Hájek] místo otcovo zastávati. Něm. Zaopatřil mu [Kašpar Josefovi] místo při obecním úřadě. Josef asi čtrnáct dní dobře to místo zastával. Šmil. Musil se rozloučiti se sny o výnosném, skvělém místě. Jir. I žádám vás, abyste mně v některé pražské redakci opatřil jakékoli, sebe skrovnější místo, jež by mně zabezpečovalo výživu. Herrm. Je již čtyři roky bez místa; studoval reálku a nyní dře bídu doma. Svob. Anna „do místa“ jinam nešla služby. Čap. Práv. systemisované místo; služební místo mimo platové stupnice a j.
  • místo adv. vyjadřující záměnu, náhradu, zastoupení. Místo po pluhu sáhl po štětci hospodaření zaměnil malířstvím. Šmil. Užasl vida, že místo střelami boj se vede shnilými jablky. L. fil. [Přátelé] se mi notně vysmáli a místo jíti domů musel jsem s nimi večeřet. Rub. Místo do smíchu dala se do hlasitého pláče. Svět. Fricek se kouká pořád po kostele místo po knězi. Ner. Přišel místo v devět již v osm hodin. Bozd. D místo co, místo aby sp. vyjadřuje, že záměnou za očekávanou platnost věty uvozované nastává platnost věty řídící. Místo co měl [myslivec] koukat na oltář, koukal na ni [Viktorku]. Něm. Místo aby všechny síly věnovali [spisovatelé] svatému boji našemu, vypravují obecenstvu o svých drahých osobách. Čech. Místo aby jich [peněz] použil, musel je nésti věřitelům. Šmil.
  • místo (nespr. na místo) předl. s gen. náhradou, záměnou za někoho n. za něco. I pomyslil si, že bude teď místo masa jídati hrách a kaši. Erb. [Jakýsi chlapec] prodával překrásný zlatý kolovrátek, ten jsem si místo onoho [pokaženého] koupila. Něm. Místo tří osob vyšlo pět. Ner. Místo odpovědi rozhlížel se abbé kolem sebe. Šmil. Jen pomalu s tou flintou! Špatně míříte a jistě místo srnce kozla střelíte chybujete, mýlíte se. Baar.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2006 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2006