• materialismus, materialism, -ismu m. filos. učení, podle něhož podstatou všeho je hmota (op. spiritualismus). Historický materialismus sociologická nauka Marxova rozšiřující platnost zákonů přírodních na jevy společenské. D Škol. přílišné zdůrazňování obsahové, věcné stránky vyučování proti výchově rozumu a povahy. Měšťanskou školu je třeba osvoboditi od didaktického materialismu, který pěstuje vědění pro vědění a mnohost vědomostí místo jejich jakosti. Služ. min. škol. D hmotařství, sobectví, prospěchářství. Křižujou se [v románu] cesty lidí idealních s cestami oněch, kteří nejšpinavějším materialismem se řídíce všeho špatného schopni jsou a také podobné konají. Ner. Již již klesá poslední tvrz ideálnějších snah a hrubý, sprostý materialismus dere se vítězně do vnitř sterým průlomem. Čech. Na místo jeho posavadní ideálnosti nastoupil bujný materialismus v smýšlení a jednání. Svět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 118 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 118