• mech, -u m. drobná rostlinka tvořící polštářovité shluky a rostoucí na střechách, kamenech, pod lesními stromy i na stromech. [Střechy] se zelenaly sametovým mechem. Jir. [Dlouhá léta] mechem pokryla náhrobek. Kar. Odpočinek pod stinnými větvemi na měkkém mechu. Čech. V mech vlhký lehl pod hučící dub. Zey. Kéž dán mně sluch, bych slyšel růsti mech. Ner. V zimě byla [okna] vysypána pilinami mechem pokrytými. Šmil. Zedníci na mech kroužili studnu kladli zdivo do kruhu a těsnili mechem. Baar. [Stařena] měla na těle šat vyprahlých barev, na srdci již šedivý mech. Ner. Mech na mně naroste do roka, jestli odtud nějak nevyklouznu budu zaostalý, zhrubnu. Herb. D Vulg. o člověku hrubém, nevzdělaném. Znáš přece ten pražský výraz: mech. To [kupec Nemasta] je jeden z „mechů“. Herrm. D Mysl. lýčí, z něhož vyrůstají parohy. Bot. mechy třída mechorostů, Musci. To všecko ta vesnice, mech tam na člověku naroste. Baar.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 223 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 223