• menšina, -y f. menší část, menší díl z nějakého celku lidí (op. většina). Menšina pánů vstala, většina zůstala seděti. Klicp. Uražená menšina [v obecních volbách] podala protest proti volbě. Baar. Oposice jest ta strana, která proti vládě stojí, ve sněmu obyčejně menšina. Havl. V plném sněmě byli [Němci] v menšině naproti slovanským federalistům. Kal. Ve vsi byla silná menšina evangelíků. Vach. Zajímalo mě, jak se baví intelligence české menšiny v Novém Jičíně. Mach. Nemohu mluviti o politickém významu české menšiny berlínské. Kun. Polit. národnostní menšina národnost ve státě početně slabší, jejíž mateřštinou není jazyk státní. D býti, zůstati a j. v menšině nepochoditi, býti odmítnut. Proti němu se ostře postavil Kokorokó — ale zůstal bohužel v menšině. Paleč.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127