• mluvčí, -ího m., zř. -i f. osoba, která právě mluví. Nebylo viděti dosud ani mluvčího, ani toho, komu adresována ta slova. Dyk. Mluvčí si připil a pokračoval. Wolk. D kdo mluví jménem druhého, zástupce, vyjednavač. Mluvčím deputace byl Zdislav Berka z Dubé. Rez. Mluvčí poselstva jal se počet klásti o tom, jak pořídil. Jir. Havlíčkovy „Národní Noviny“ byly mluvčím národně liberální strany. Arne N. Vývojové proudy národní a sociální vztyčují také ženu na právoplatnou mluvčí bolesti, utrpení a otroctví. Kun.
  • †mluvčí adj. pro mluvící osobu určený, mluvicí. Po starém Zajíci na mluvčí stolici Ježek vystoupí. Vin. Fabrův mluvčí stroj s nezakrytými klávesy. Ner.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208