• moč, -e m. a -i f. tekutina vylučovaná ledvinami. Potom mu doktor podal zprávu o vyšetření moče. Hol. [Vlhké pološero] páchlo dehtem a močem záchodů. K. Čap. Odměšování moče [náprstník] rozhojňuje. Thom. Snad venku noc voněla, zde však [v konírně] čpěla koňská moč. Vach. Bylo v ní [nádobě] několik kapek moči hnědé a husté. K. Čap.