• mus, -u m. ob. nutnost, povinnost. Nám řečtinka tuze nevoněla. Učili jsme se jí leda z musu. Kos. Na mus a nátlak se na jdou jiné formulky, než: cítím posvátnou povinnost. Ben. Bylo [v sále] poloprázdno, tančili zřejmě unaveně a z musu. Neff.