• nad předl. s akus. vyjadřuje místo položené výše než někdo n. něco, k němuž děj nějaký směřuje. Slunce vyšlo nad horu. Čel. Vynořila se nad houštinu hlava s mocnýma parohama. Jir. Jeho vysoká postava vyniká nad všechny ostatní. Něm. Nahnula se nad jeho obličej. Něm. Rybičky vyskakovaly nad vodu. Prav. Nad dědinu snášel se vlažný večer. Herb. Pod kolenama až nad lejtka leskly se mu bílé punčochy. Tyl. Venku je bláta nad kotníky! Rub. Ruce, až nad loket obnažené. Šim. Nenosil tak vysoké boty až nad kolena. Něm. Stárneme, děti nám rostou nad hlavu vymaňují se z našeho vlivu. Čap. Ch. Když ono, pane, je té práce u nás až nad hlavu přespříliš. Rais. D vyjadřuje to, co je n. není předstihováno, předstiženo, překonáno něčím jiným. Ujímati se vdov a sirotků — to je skutek nad všeliké dobré skutky. Baar. Dobrá rada nad zlato. Přísl. On je vám chytrý nad žida. Něm. Mijoval ji vášnivě, nad Márinku nebylo. Štol. Tvá žena že je nad mou, ty kluku? Kosm. Nad vás není, slečno Viki — v celé Praze by druhou takovou hospodyni nenašel. Šim. Básník byl v něm [Stendhalovi] nad psychologa. Šal. Říkávají, že nebývá nad lásku mateřskou a nad péči otcovskou! Třeb. Odvětila tónem, z něhož vyznívalo, že je daleko povýšena nad všechny narážky. Šim. Chleba tvrdší nad oblásky. Ner. Věci nad slunce jasnější nesměly být vyslovovány. Herb. Vám, dětí našich milé pěstitelky, dán úkol krásný a nad jiné velký. Ner. Není pod sluncem tvora podlejšího nad člověka. Bozd. Můj starý přítel, nade všechny milovaný. Us. Bývala [dcera] otci nade všecko drahá. Svět. [Domek] svým zevnějškem nad jiné vynikal. Jir. Nevypínali se jeden nad druhého. Prav. V trpělivosti předčí [lid český] i nad samy mravence. Šmil. Tvoje ústa malá voní nad jabloně květ. Čech. Křičel chraptivě nad síly svých hlasivek. R. Svob. Já musel pořád žít nad své poměry nákladněji, než postavení dovolovalo. Čap. Paní Johanka nad slušnosť a míru rozhazovala více, než se slušelo a patřilo. Šmil. Rány hojily se nad očekávání rychle nezvykle, neobyčejně. Jir. Nad pomyšlení rozveselen svolal všecku čeleď. Ehrenb. Ulice oživly již za té ranní doby nad obyčej neobyčejně. Jir. Že se řádně zmácháte, jest nade vši pochybnost nepochybné. Ehrenb. Častěji sem chodil a nad potřebu dlouho tu prodléval zbytečně. Vrba. D s opakovaným substantivem vyjadřuje zesilování, stupňování. Div nad div! Verunka pronesla jen několik slov, ale ta slova zaryla se mu do duše. Šmil. Zmatek nad zmatek vládne v jeho [lidstva] hlavách. Baar. Marnosť nad marnosť, všecko je marnosť. Vrch. No je to radost nad radost. Ner. Psávaly jsme nesmysly nad nesmysly. Krás. Jsem konečně i sobec nad sobce, který by rád se něčeho dobádal. Kos. D nad to připojuje (často s důrazem) k tomu, co již bylo řečeno, něco nového. Nestačil svou pravicí, aby odnesl těžkého muže ve zbroji a nad to bez vlády omdlelého. Jir. Vedl si vesele, miloval zábavy i společnost. Nad to byl postavy krásné. Jir. [Hoch] nemá schopností a je nad to ještě darebákem. Ner. D Dial. nad lidi mezi lidi, před lidmi. Všímám si jenom svého, nikam nad lidi nevyjdu. Rais. Nemusíme to snad o polednách nade všecky lidi odnášet, brousí to pak po člověku a pomlouvají. Rais. Já mu do ničeho mluvit nesmím, protože potom spustí nad lidi a je mi hanba. Rais. D předl. s instr. vyjadřuje místo položené směrem vzhůru od někoho n. od něčeho, na němž něco je n. se děje. A lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela. Erb. Povstala, spráskla ruce nad hlavou. Čap. Ch. Konci prstů přejížděla po vlasech nad skráněmi. Šim. Mysli se nejvýš — a nad tebou hvězd jako vřesných zvonců. Ner. Obloha nad západem zeleněla. Mrš. Nad sněhem juž první skřivan zpíval. Vrch. Chef nad rozloženými plány vykládal o turbině. Čap. Ch. Protrhl se rybník, co byl výše nad vesnicí. Jir. Nad Otavou leží z větších měst také ještě Horažďovice, Sušice, Písek při Otavě. Šim. Geom. opsati kružnici nad průměrem tak ji nakresliti, že daná úsečka se stane průměrem kružnice. D vyjadřuje osobu n. věc podléhající vlivu, převaze, moci, právu někoho n. něčeho. Vždyť nemusí našinec nad sebou chefa trpěti. Krás. Klidně chci očekávat, jakkoli nebe nade mnou rozhodne. Zey. Odpoledne už zase stál nad lidmi v kamenných lomech dozíral. A. Mrš. Jak bůh nade mnou, čirou mluvím pravdu. Šmil. Vyniká [rek] nad ostatní silou. Durd. Ctibor silou svojí zvítězil nad jedním německým rytířem, nad kterým nikdo zvítězit nemohl. Něm. Nabyv ledové chladnosti, dovedl jí vládnouti nad jinými. Pfleg. Bystré oko lesníkovo nad lesy bdíti počalo. Lum. Nikdo nežárlil, že jemu nebylo svěřeno poručnictví nad Mařenkou. Podl. Nakupování, vaření, rozdělování — nad tím jsem já zas ministr to mám na péči, to mně přísluší. Šim. D s opakovaným substativem vyjadřuje zesilování, stupňování. Což dím, ó marnost nad marností! Jg. Máme místo konstituce zmatek nad zmatkem. Havl. D vyjadřuje příčinu duševního, zejm. citového rozpoložení. Radost nad shledáním dvou milých jí lidí popoháněla ji [babičku] tam. Něm. Otázal se hlasem, nad nímž jej sama zamrazilo. Čap. Ch. Utrápil se nad darebným synem. Ner. My nad ní [dcerou] starostí sešedivíme! R. Svob. Kdo se neslituje nad dítětem, není dětí hoden. Hál. Když je [lívanečky] přinášela, strnul jsem nad jejich množstvím. Šim. Obec se sama nad sebou zapomíná — a jako žebráci o almužnu se sváříte. Baar. Zadumal se nad tím slovem. Zey. Sám pánbůh blažen se nad námi usmíval. Ner.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2532 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2532