• napětí, n. napjatá pozornost, pozorné očekávání. Žáci naslouchali s napětím jeho výkladům. Klost. Stará Elisová zjeví se ve dveřích. Na tvářích všech zvědavost a napjetí(sic!). Šim. Když pocítil, že má oči napětím až vytřeštěné, mávl rukou. Čap. Ch. D úsilí, námaha, vypětí. I na faráře jakoby slabost padala po takovém ohromném napětí sil a ustavičném vzrušení. Jir. Síla vůle, která je schopna vysokého napětí energie. Vrba. Vnější výrazová stránka [posuzované] knihy svědčí o slábnoucím stylisačním napětí. Lum. Fys. poměr velikosti síly k ploše, na niž působí. Napětí vnitřní, vnější; napětí v tahu a j. Napětí lana, nosníku, par, plynů a pod. Povrchové napětí síla působící na délkovou jednotku povrchu kolmo k této délce v tečné rovině povrchu. El. tech. potenciální rozdíl mezi dvěma vodiči opatřenými elektrickými náboji nebo mezi dvěma místy téhož vodiče, kterým protéká elektrický proud. Napětí nízké, vysoké, primární, svorkové, fázové a j. Obch. napětí podniku poměr běžných závazků k likvidním prostředkům. D napjatý poměr, neshoda, nevůle. Mezi ním a ostatními professory bylo zřejmé napětí. Šrám. Pozoroval jsem, že u všech zavládlo silné napětí proti němu. Šim. Italsko-francouzské napětí působí tu [na Riviéře] nepříjemně. Dur.