- narovnati dok. (co) uvésti něco (co je zkřiveno, pomačkáno, v nepořádku a pod.) do rovné, obvyklé n. náležité polohy, vzpřímiti, upraviti, uspořádati. Můj kluk si zlámal nohu. Obrovec mu ji narovnal jako svíčku. Třeb. Rovný hnát jste mi zlomil a ten se tak brzy nenarovná. Peč. Přen. Přeražená páteř duše se ještě nenarovnala duše nenabyla sebevědomí. Mach. Sotva jsme své údy narovnali, k propastem jiným bereme se dál. Mach. Trochu narovnal [starý] hřbet. Rais. [Bába] narovnala si ještě trochu kosti. Něm. Po práci se narovnal [potěšil]. Rais. Nakloněná šíje skoro hrdě se narovnala. Bozd. Mladé kmeny [sněhem zkřivené] nemohou se již vzpamatovati a narovnati. Jir. Starý basař narovnal si brejle. Hál. Konvalinka narovnal si čepici. Mach. Kravatu měl šourem, narovnala mu ji [paní]. V. Mrš. Dámy ještě jednou přelétly zrakem svůj úbor, narovnaly cosi na ramínkách svých mladičkých dcer. Kun. [Matka] narovnala mu peřinu. Hál. Parní stroj z hluboka hekl, hned za ním loskotem narovnal se těžký řetěz mezi vozy. Čap. Ch. Moře! Tak leží tu…, jak by nebes báně se narovnala, ztekutila, klesla na zemi. Mach. Ustál. sp. Od té doby, co jemu kníže Vácslav a kněz Pavel hlavu narovnali, od samotářství svého nadobro jest vyléčen k rozumu ho přivedli. Ehrenb. Radili mnozí: Dejte jej odvésti, aby vojna mu křivou hlavu narovnala napravila, polepšila jej. Šmil. A když jsem narovnal zase své myšlenky, zastyděl jsem se urovnal myšlenky, ovládl se. Čap. Ch. Všem [hochům] bylo, jako by jim milý otec byl v duši uklidil, jako by jim byl narovnal všechen vnitřní zmatek. Podl. D Arch. nějakou nenáležitou, nežádoucí činnost n. neblahý stav opraviti n. odčiniti. Ludvík narovnal rozepři knížat lutických. Šaf. Křivda musela být narovnána, napravena, ne-li navrácením věci samé, tedy dáním úplné za ni náhrady. H. Jireč. Nevědělo se dlouho, dojde-li k válce, či bude-li spor mírně narovnán. Rez. Té hany nemohu ztrpět, a protož naši rozepři narovnáme kordem. Choch. Arch. narovnati se s kým dohodnouti se, porovnati se, smířiti se. Přece i mezi divochy musí býti nějaké autority, jejíž prostřednictví můžete se dovolati, abyste se tak i onak se ženou narovnal. Lier. Odepřeme robotu, musí se [páni] s námi narovnat. Jir. Za tu cenu byl hotov s císařem se smířiti a narovnati. Rez. D (co kam, kde) složiti, srovnati, navrstviti na sebe. Chtěla jsem ještě narovnat hraničku do kamen, aby se to zítra jen podpálilo. Herrm. Zapadl do peřin, celou hromadu mu jich narovnala. Prav. [Pes] skryl se za hranici narovnaných cihel. A. Mrš. Prkna jsou narovnána až do korun starých sliv. K. Čap. Narovnali [lidé] stoh slámy. Rad. Tak jsem s dívkou k rybníku se bral cestou známou kolem píly, kam se nyní všude narovnal v závěje sníh. Svob. D (co čím) na sebe něčím naloženým naplniti. V almaře byl dřevěný talíř do vrcholu milounkou červení [velkonočních vajec] narovnaný. Třeb. Jak měla truhlu svou narovnánu a zamčenu, zavolala si nejstarší služku. Svět. Povozy vysoko narovnané, plné beden, zastavovaly se před Věkovým domem. Jir. Na zádech nesla koš, vysoce narovnaný uzmutým dřevem. Vrba.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 206
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 206
|