• nora, -y f. mysl. podzemní chodba do brlohu jezevce, lišky, divokého králíka a j. D jáma, sluj, díra. Hlad nutkal pračlověka sobecky ji [potravu] shromažďovat v norách a jeskyních. Sez. Vzduch plným proudem lil se do černé nóry skalní sluje. Rais. D Pejor. bídné obydlí. Malé světlo na stropě zavěšené lampy nečinilo o nic příjemnějším tuto noru [obydlí v konírně]. Vach. Uhlířská nora Rozšafova bouda. Čap. Ch. Přen. Všech vášní změť se vyrve ze svých nor. Čech.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72