• nositi ned. (podst. jm. nošení) držeti někoho na rukou n. na jiné těla a stále se s ním pohybovati. Šerý vlk nosil carovice sám na zádech. Herb. Shýbnuv se, objal obě menší holčičky a již je držel na ramenách a začal je nosit po pokoji. Šim. Dokud je [dítě] slabé, nosí je v chůvce. Herb. No řveš brzy! Mně se zdá, že tě nosili ve vatě. Herrm. Co ještě se loni nosily, ty už se batolí [děti na Karlově náměstí]. Šim. Není hoden, že ho země nosí. Čel. Ó, moje zlaté nohy —… Víc než čtyřicet let už mě po světě nosíte! Baar. Na rukou tě budu nosit, jiné myšlenky nebudu míti, nežli té, jak bych ti život zpříjemňovala budu tě v lásce chovati, hýčkati. Klost. Lid by jej byl nosil na rukách. Šmil. D něco n. někoho stále při sobě, u sebe n. v sobě míti, chovati. Oba nosili v hluboké kapse kabátu stříbrnou tabatěrku. Jir. Ty se domníváš, že dítě, které pod srdcem nosím, jest plod hříšného obcování s někdejším přítelem tvým? Mácha. Snad se k tomu přičinil i stav, v kterém byla, nosíc pod srdcem jsouc těhotná. Staš. Vydra nosí 9 neděl, načež vrhá 2, nanejvýš 4 mláďata. A. Břez. Rus tak pro Moskvu nehoruje a v srdci jí nenosí, jak Moravan svou zlatou matku Prahu. V. Mrš. Co v srdci nosíme, o to se bojíme. Přísl. Jak já myslím, nosí on tu ženskou pořád ještě v srdci miluje ji. Rais. Pan hrabě není právě laskav na mne, což mne tím více rmoutí, čím věrněji jej nosím v mysli. Bozd. „Kdy ses narodil?“ „A prosimich, kdo to nosí v paměti“ kdo si to pamatuje. Herb. Tuhle věc nosím dávno v hlavě zamýšlím ji. Rais. [Rybář nevedl obchodních knih,] všecko nosil v hlavě, v knížce nic. A. Mrš. Kdo sám se honosí, v hlavě mnoho nenosí. Přísl. Milejší jí byla ta zjevnost než ten ustavičný strach, který v duši nosila. Něm. Kdyby vás něco trápilo, ať to nenosíte v sobě netajíte. Rais. Strana skutečně a upřímně blaho a slávu národů slovanských na srdci nosící. Havl. D míti něco, obyč. jako známku důstojnosti. Nejstarší synáček nosí křestné jméno mladého doktora. Herb. Hleděl s přiměřenou důstojností nositi svůj titul. Čech. D míti na sobě jako oděv, ozdobu a p. Nosil v zimě dlouhý, bílý kožich, pod ním plátěný podvlíkáč, čepici persiánku ze šedého beránka. Jir. Strýc nosí stále Jägrovy košile a kaučukové límce. Šim. Vytáhlý je, hubený též, i brejle nosí také. Šim. Byl muž statné postavy, nosil dlouhé vlasy, sčesané za uši. Jir. Tato fazona se moc nosí, je velmi žádána. Poláč. Dám si vlasy tak upraviti, jak se začínají teď nosit. Svět. City jsou v moderní literatuře zase něco, co se nenosí, jsou moderní psychologové, kteří nechtějí ani uznávat svébytnost citů. Šal. Ustál. sp. A jestli [komtesa] umře, může [hrabě] nosit smutek, má-li ji opravdu rád. Něm. Že nosí sukně on, všichni to věděli poslouchá ženy. Dyk. Frantina, holečku, ta u vás nosí kalhoty, Josef jenom dělá pacholka jest paní, vše řídí. Čap. Jako každý Čech, ať nosí bílý kabátek nebo černou kutnu, byl i on v srdci Husita ať je vojákem nebo knězem. Šmil. [Zchudlý sedlák] si koupil chalupu s kouskem pole, ale neuměl nosit chalupnické šaty a došel na mizinu žíti chalupnickým životem. Svob. Ty nosíš rytířské ostruhy — já jsem sluha milostivého měšťana v České obci. Tyl. A věříš-li ty tomu sám, že otcové tvoji nosili korunu? byli vladaři. Mik. Křivdil jsem mu domnívaje se, že nosí parohy jest klamán manželskou nevěrou. Rais. D vztyčeně držeti. Dost dlouho trpěl a ohýbal se až k zemi. Nyní chce také nosit hlavu vzhůru. Poláč. Nosil hlavu vysoko byl domýšlivý, pyšný. Podl. Každý jim to [představeným] přeje a směje se celá vesnice. Vždyť už všichni nosili hlavu až u nebe! Rais. Nic platno, ona se hlava nemá nosit vejš, než narostla! Rais. Jedl a pil, co hrdlo ráčilo, a při tom nosil nos tak vysoko, jakoby chtěl hubou hvězdy lapat. Erb. D přinášeti, nesením dopravovati něco někam. „Prosím vás, babičko, nenoste jim [dětem] ničeho více.“ Něm. O hromnicích si lidé nosili do kostela svíčky, aby byly posvěceny. Rais. Usmyslil si, že si vychová Šotka, aby mu nosil peníze. Erb. Stará chodila na dříví, a mladá nosila do města vejce na prodej. Erb. Od té doby, co starec zmizel, nosí mně každý den malý chlapec jídlo. Něm. Na Šimáka nosily se žaloby stranu jeho nedovoleného pytlačení. Šmil. Jeho [učitelova] že jest jenom škola a tam ať nenosí, co tam nepatří nezanáší, nezavádí. Jir. Noste si klepy po obci, ale až do mého bytu mi je nenoste! Svob. Ani ta jídla neznal farář, co mu tam [v Praze o hostině] nosili na stůl. Baar. Ustál. sp. Proč bych lhal? Nalhou toho básníkové, k čemu tedy dříví nosit do lesa konati zbytečnou práci. Rub. O důležitosti hudebního vzdělání mládeže slova šířiti, sloulo by do Athen nositi sovy. Lum. Kde tě čert nosí, vítali hosté kostelníka. V. Mrš. A co tebe sem čerti nosej hned po ránu, kde si se tu vzala o šestej hodině? Čap. Ch. A to víš, takové lidi nosí ďábel do cesty právě nevčas. Herrm. Milostslečinka není z těch, kteří slze na ulici nosí svůj zármutek rozhlašují. Něm. D roditi (plody), snášeti (vejce). A srdce divná květina, jí nejvíc třeba rosy, a jen, když nebe příznivé, pak krásné plody nosí. Hál. Před lety, když ještě slepice zlaté vejce nosily, narodil se jedné rodině chlapeček. Třeb. D nositi se bráti se, ubírati se, směřovati někam. „Já celý život tak se světem nosím“ [praví poutník]. Holý. Středověk přece jen smělejšími křídly se nosil za ideály. Kos. Kolem voněly trávy i květy, chvoj i rosa, vlhly lesy, nosily se řídké páry. Svob. D nositi se (s čím) vynakládati úsilí na nošení, pořád míti při sobě. Co pak že se sám s vodou nosíš? Jir. Nosila se všude s knihou Vojmírovou. Podl. Přen. Rozehříval se starý Matouš, jenž již s osmým křížkem se nosil. Šmil. D nositi se (s čím ) zanášeti se, zabývati se. S nadějí nic se nenoste. Erb. Dobrovský nikdy se nenosil nadějemi, jež chutí vzácnou, pružností bujnou a silou bohatýrskou napájely duši Jungmannův, Preslův a Šafaříkův. Šmil. Nosil se s tou stálou myšlénkou, že smrt ustavičně za ním běhá. J. J. Kol. Není to tak něco velikánského, aby se tím musil člověk v paměti nosit. Hál. D nositi se strojiti se, oblékati se. [Zvědové] nebyli poznáni, poněvadž byli oblečeni, jak se nosil lid v okolí. Vrba. Úřednice chtěla se vyrovnati vrchnosti, nosila se jako hraběnka. Prav. Těch [řemeslníků] ženy nosily se v čepcích chodily. Něm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1239 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1239