• nutiti ned. (koho k čemu, do čeho, kam a pod.) důtklivě, naléhavě, důrazně pobízeti, vybízeti, vésti. „Nechte mě, nenuťte mě,“ bránila se kamarádkám, nutícím ji k tanci. V. Mrš. Pouhá nouze, strach před škodou nutí jej [člověka] k chytrosti. Durd. Nedopustil, aby jeho dcera ke svatbě byla nucena. J. J. Kol. Škoda je Ješka; nerozuma otec, že ho k té ochechuli nutí. Jan. To už byl tak její [hostinské] „zvyk“, nutit do pití a do hry. V. Mrš. [Hospodáři] cpou do dýmek a nutí hosty do piva. Just. Později si školu sám zamiloval, a již nebylo třeba, aby ho do ní nutili. Prav. První [maminčin milenec] zmizl a do druhýho bába maminku nutila. Čap. Ch. [Caterina] nutila jej zpět na divan, konejšila jej slovy a polibky. Zey. Matku jsem neměl, a poručník na řemeslo nutil. Jir. „Sedláčkové“ aby o zadržené ouroky nebyli nuceni. Pal. Kdo u Štěpánů jen jednou pojedl, nutil ženu, aby se pozeptala, jak Helena to ono strojí. Prav. Vrchnost musila lidi nutit, aby se na opuštěných živnostech usazovali. Jir. I nepřítele nutil klekat k nohoum svým. Jan. Nucen byl, na několik okamžení se posadit na kamennou lavičku musil. Květy. Jsem nucena s tebou mluviti, jak dívka mluviti snad nemá. Zey. Nespokojenost v zemi tak velice se byla rozmohla, že císař nucena se viděl vyjednávati s ní. Pal. Doktor neodpověděl, Bohutínský byl nucen pokračovati. Arb. D (co komu) naléhavě nabízeti. Posadili jej za stůl a nutili mu plný talíř polévky. Wolk. [Pensista] doma kaktusy pěstuje a jeden exemplář mi nutí v úsměvu. Sova. D (co odkud, kam) s překonáváním obtíží, překážek, odporu, nesnází vykonávati, prováděti, dosahovati, někam n. odněkud dostávati a pod. Nutil kolem rtů rozpustilý úsměv. Svob. Voral kývaje nutil smích. Rais. Přemáhal zlost a nutil do sebe zbytek kávy. Herrm. Ret v úsměv nutí [Hus]. Špind. „To nevím — nevím!“ nutil starý ze sebe a chtěl vstáti. Tyl. „Ano, to je plátno,“ nutila domácí paní ze sebe v rozpacích. Ner. Zaťukal — zaprosil, po případě i zahromoval si náš kancelista na Fáfka i na ostatní podobné šosáčky a nutil z nich, čeho právě potřeboval: podpisy, staré obleky, cupaninu, peníze — jako čaroděj! Štech. Stál tu [před otcem]‚ jako stává obviněnec před soudem, když nutí z něho výpověď přisvědčující. Třeb. D nutiti se (do čeho, k čemu, kam a pod.) s námahou, s přemáháním obtíží o něco usilovati, snažiti se. „Dívku beze věna? — Toho za našich dob nebývá,“ nutila se hraběnka k žertu. Bozd. Já myslím, že se Olšovský k tomu velice nutil, a to mne urazilo. Pfleg. Musila se k němu ještě teď tak nutit. Svět. Králenec se nutil do úsměvu. Hol. Neměla zájmu na politice, nutila se do toho. R. Svob. V duchu se zalekl, ale nutil se, aby jeho hlas zněl přísně. Jir. Antikvář, maje knihu s tolika stran již zamluvenou, nutil se, aby ji koupil. Stroup. Děvče se nutilo, a ač její kuchyňské vědomosti nebyly příliš rozšířeny, přece dovedla všecko ku spokojenosti starého Procházky. Pfleg. „Na vyčištění svého domu budeme muset asi rukou statečně přiložiti“. „Budeme se nutiti dost a dost“. Ehrenb.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 580 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 580