• o n. neskl. hláska a jméno písmena v abecedě. Vilím nabízel, že ji naučí: i, e, a, o, u. Něm. Tlustý jakýsi pán s nohama vybíhajícíma do „O“. Kam.
  • o, ó citosl. značí silné vzrušení (zvl. při zvolání), radostné i bolestné překvapení, úžas, údiv, lítost nad spáchanou chybou a p. Mé zlaté dítě! Ach, co jsem pro tebe vytrpěla! A tys živo, zdrávo, veselo, krásno — ó bože, bože můj! Šmil. Chci dnes mít kázání k Tobě, o český jinochu! Ner. Ó slituj se [P. Maria]. Čech. Ó tys předobrá, Narcisko. Něm. Ó, kterak jsme se na neděle a svátky těšívali! Něm. O jak jí [ženě nabírající si zlata] tu srdce skáče, jak je štěstí svému ráda! Erb. Ó jé, to bylo teprve překrásných věcí! Herb. Ženci a žnečky tenkrát ještě zpívali. O jej, to bylo veselo! Jir. Vražda v mém domě! O já nešťastník! Šmil. Ó! zaúpěl dlouhý výkřik. Herb. „O že jsem tomu připustil,“ naříkal ubohý král. Něm. S poděšením doň [žena do klína] pohlédne. Ó kýž byla nepohledla! Erb. Ó já starý bloud! Šmil. Ó mne slepého blouda, že jsem neviděl, co každé dítě vidí! Kos. D vyjadřuje odpor, strach, hrůzu. Ne snad že bychme byli proti vojsku vůbec, o nikoli! Praž. pos. „Už je pozdě. Myslím, že asi nepřijde.“ „Ó ano!“ Us. O, to už zase nemáte pravdu. Ner. Ó nech mne již, o nech mne tak! Divý a hrozný je tvůj zrak. Erb. D značí smích. O—o—o… Holky se prohýbaly smíchem. Sez.
  • o předl. s akus. vyjadřuje místo n. předmět, s nímž někdo n. něco přichází ve styk. Mistr bil holí o dlažbu. Herrm. Mrštil sklenicí o zem. Zey. O skálu zlatou lyru rozdrtil. Krás. O stupně oltářové tloukli [mniši] čelo. Vrch. Anna Nikitišna bila čelem o stěnu. Zey. Švihla [vrchnost] bičem o holínku. Herb. [Spáč] zavadil nohou o pelesť. Ner. Zakopla nohou o loď — už byla ve Vltavě. Stroup. Ucouvl, jakoby se nečisté zvíře o něho otřelo. Šrám. [Šípy] narážely o železné klobouky a plechy. Jir. Kola i kopyta zvonila o kamennou cestu. Herb. Juž více nezazvoní o tvé [číše] dno mok zlatý. Vrch. Zapaloval cigaretu o cigaretu. Ben. Ohřívala se o vlahé kachle. Rais. Podepřel starce o kámen. Šmil. O hůl sukovitou podpírá se v chůzi. Heyd. Odcházeli, Anna lehko opřená o svého muže. Jir. Vítr hučel, opíraje se mocně o stromy. Šmil. Chrudoš brousil meč svůj o kámen. Zey. [Z kuchyně] zavanula o nos vůně vanilky. Herrm. Co tam, to tam, o to hlavu nelam nestarej se, nedbej. Pořek. D Řidč. kolem, okolo. Pravou ruku ovine [děvče] o mou šíji. Herrm. O prst by ho ovinul. Čel. Aby stračina nezaběhla, uvázala ji dívka o starý jeřáb na dlouhý provaz. Preis. Gatě upevní se k pasu řemenem, který se několikrát o pás otočí. Herb. D vyjadřuje předmět žádosti, touhy, usilování, snažení. Prosil bych tě o trochu vody. Něm. Druh žádá o pomoc druha. Jg. Každou chvíli někde uváznou [parníčky] a volají o pomoc. Herrm. Kromě Boha neměli [poddaní] ke komu se utíkati o pomoc. Herb. Zadáte si o ohlášky. Herrm. Anna mu řekla o mast. Jir. Páni vzkázali o povoz, aby [Kozina] dříví vozil. Jir. Byla nad muže moudrá, že k ní lidé o radu chodili. Něm. Učenci a umělci se snažili o náklonnost jeho. Sab. Pokusil jsem se o něco podobného. Zey. Vezmu se o to, aby nezvítězil ani obroční ani farář. Šmil. Vší silou o to se zasadí, aby vyplnili odkaz Agrafínin. Zey. O maliny stojí jen děti. Svět. I zrádcem je, o život mi stál. Heyd. Oč vám jde, pane faráři? Šmil. Nám není o pár grošů nezáleží na pár groších. Rais. [Barunka se nechtěla shýbnout pro pírko:] „Ale babičko, co pak je o jedno pírko?“ Něm. Sebevědomí bylo, o to nic. Šrám. V Čechách o nás ‚zeměškůdce‘ pramálo teď dbají. Heyd. Budou nejprve [osadníci] o přístřeší robotit. Jir. [Hospodský] o zkázu jeho pracuje. Svět. Chci se bíti o tvůj zákon svatý. Vrch. Strhly se krvavé boje o meze a dědiny. Jir. Nemiluje hádky a hašteření, a dalby i kabát, nežby se o košili soudil. Štěp. Spor jest o to, máli naučná báseň co zvláštní poetický tvar považován býti. Jg. Hrávali kuželky o zlatku. Herb. Vsadím se, oč chcete, že naši vyhrají. Šmil. Tamhle u chléva stojí můj vepřík — oč, že ho odtud netrefíte? Paleč. Mluvíte o svých nemocech, jako byste stonali o rekord. Lang. D vyjadřuje příčinu obavy, řidč. žalosti. O národ svůj já přitom nebojím se příliš. Pal. Měl jsem o ni [o ženu] strach. Šmil. Jde o krk a o hlavu. Jg. Běží o mou kůži. Šmil. Takový jedovatý vítr fičí! A je o zdraví. Lier. [V zimě pod strání] bývalo o zabití. Jir. Madle bylo také ulehčeno, že nemusela o bratra želeti. Něm. Mně nezáleží na krejcaru, když o děti pláče národ. V. Mrš. D vyjadřuje předmět, kterého někdo je n. má býti zbavován. Hrajete v kostky, klamete lidi o peníze. Jir. Kdo ví, nechci-li vás ošidit o vaše peníze. Zey. Ukládá-li žena muži o život, bude potrestána na hrdle. Hol. Zdvihli žalobu na vrchního, který je připravil o jejich práva. Herb. Impertinence div nepřivedla faráře o rozum. Šmil. Přišel o mnoho peněz. Svět. Přišel o službu. Herb. Nevyplní-li se tvá slova, přijdeš o hlavu. Něm. Byl jsem oloupen o celý svět ideálů. Ner. Korrespondenti se rozdělili o práci. Pfleg. Kuřeti neublížil, o srdce by se byl s každým rozdělil. Herb. Nastala nouze o pracovní síly. Slád. Dolfi chtěl [na matce] peníze, o něž byla sama v nesnázi. Kam. D Zř., dial. vyjadřuje určení časové. Do kostela chodívali jen o největší svátky. Svět. O Štědrý večer seděl výminkář s mladými v chalupě. Rais. O mariánský svátek srpnový bývala v Boskové pouť. Dyk. D vyjadřuje rozdíl při výrazech míry. O píď se nehne [skála]. Vrch. Stříbro kleslo o půl! Pfleg. Jeho [drábovo] živobytí zdálo se mu býti o mnoho lehčí a lepší nežli sedláků, kterým kdysi pásával. Herb. Vypadl účet Kondelíkův o pětku laciněji. Herrm. Paní je o hlavu menší manžela svého. Herrm. Přerostla [Evička] mlynářku o celou hlavu. Svět. Měla na sobě šaty modré, spjaté atlasovým pasem barvy jen o poznání světlejší. V. Mrš. Přijelť o dva dny dříve než udal. Jir. O devět let později prodáni jsou Chodové. Jir. Strouhal sestárnul o deset let. Pfleg. Tu jsou ve všem o sto let pozadu. Jir. Jsou-li pokoutné ony vraždy asi jen o mák šlechetnější nežli scény à la Trepov a Zablocký? Pal. Jednou by byl o vlas zůstal v neštěstí. Maj. O málo a vrahem bych se byl stal. Ben. Paní bezděky o krok ustoupila. Jir. Bylo [u Jirovců] o hosta méně. Jir. Statek tvůj to snad vynáší, abys si držela o služku více. Svět. Mnozí se domnívali, že má hrabě o kolečko víc. Něm. Musíme jíti o dům dále. J. J. Kol. Jsem ještě stále velmi ochoten rozmnožiti sbírku svých loveckých trofejí o toto splendidní číslo! Čap. Ch. D vyjadřuje způsob. Snažili se o závod, aby druha svého bavili. Pfleg. Lhou lidé jako o závod. Klác. Posel přinesl, jak se na Spišském zámku o překot chystají. Jir. D s lok. vyjadřuje předmět sdělování, přemýšlení. Matka vypravovala o válce. Jir. Řehoř o něm pěkně, uznale mluvil. Jir. Král zpravoval císaře o svém jednání. Jir. Velfl oznamoval o věcech ze svého sousedství. Jir. Dost na tom, když se najde jen několik čtenářů, kteří o tobě s takovou oblibou čísti budou, s jakou já o tobě píšu. Něm. Také do zámku zvěst o choleře záhy se donesla. Něm. Návěští o zápise, protokol o schůzi, nauka o očkování. Us. Proslýchalo se o ní, že roste do krásy. V. Mrš. Učili nás [hlasatelé křesťanství] o svobodě lidské vůle. Sab. Nedávno jsem slyšel o jeho smrti. Havl. Každý měl o té příhodě svůj rozum. Herb. Klonil se [Dobrovský] k mínění o Hukalovi horšímu. Šmil. Páni uvažovali o Vídni, o schůzi králově. Jir. Věděl, že tchán je podezíravý, že o lidech rád přísně soudí. Jir. Ó já vím mnoho, o čem jiní nevědí. Šmil. Táta už ležal na poli nataženej a vo sobě nevěďal byl v bezvědomí. Jir. Zdálo se mně o nebožtíku mém otci. Ner. D vyjadřuje předmět, jehož se vůbec týká činnost nějaká. Seznámil jsem se s úřadníkem, který na Vodňansku pracoval o novém katastru. Hol. D vyjadřuje rozsah, velikost, množství něčeho, zpravidla ve spojení s číslovkami určitými. Nedovede vést armádu o čtvrt milionu lidí. Mach. Škola chudičká o jedné klase. Jir. Dům byl o dvou poschodích. Podl. Měla [světnice] dvě malá okna, každé o šesti tabulkách. Rais. Rozsvítila vysokou hliněnou lampu o třech plamenech. Zey. Drama o pěti jednáních. Svob. Přijel s vozíkem o jednom koni. Něm. Byly to drobné dílny o nečetném personálu. Čap. Ch. D vyjadřuje určení časové (nejčastěji, týká-li se význačných dní, období n. slavností ročních n. jednotlivých úseků doby denní). Byli o svatém Janě v Praze. Preis. O jarmarce, o pouti byl pořád mezi dětmi. Rais. Už je o žněch dvě léta, co dodělal. Něm. O senách v době senoseče. O vánocích, o velikonocích, o svatodušních svátcích, o Všech svatých, o Dušičkách. Bylo to asi o hodině s poledne. Herrm. O polednách, o půlnoci. Bylo právě o slunce východu, a tu strhl se pojednou křik. Jir. Kdo zazlí ženě, že bylo jí smutno o večerech? Herrm. Seděla o svatbě Froziny Meclové za námi. Čap. Ch. Tutéž Ortrudu zpívala dnes ráno o zkoušce v divadle. Čap. Ch. Farář z Borušova o kázání káral dojemně mládež. Preis. D vyjadřuje způsob. O berli přiklopýtá [babička]. Voc. Přišel [stařec] o holi. Jir. Statkář musil o žebrácké holi ze zámku odtáhnouti ožebračen. Vrch. Kdyby jí [mladé paní] nebylo, Ríša by byl snad čtrnáct dní chodil o jedné kšandě. V. Mrš. Žili o bramboru. Jir. Zimu Černohorec přežije o hladovém žaludku. Hol. Baruška raději o pouhém chlebě zůstala. Něm. Věc byla o sobě dosti jasná. Zey. Nebylo nikomu možno, aby se na výpravu vydal o své vlastní vůli. Hol. Byli docela o samotě. Šmil.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3883 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3883