• oba m., obě f., n. čísl. (gen., lok. obou, dat., instr. oběma) jeden i druhý. Marie, Hana, dvě jména milá…: která by z obou milejší byla, nikdo nemůže rozumět. Erb. Vidíš, holka, vidíš, jsme teď sirotci oba, ty nemáš na světě nikoho a já již také ne. Svět. Král hosta vlídně přivítal a vedle sebe a nevěsty ho posadil; začež mu obadva milenci v srdci děkovali. Něm. Mladý muž sevřel dívku v náruč oběma rukama. Třeb. Vyčítal jí [dceři]‚ že vyhazuje oběma rukama mnoho utrácí. Rais. Páni rádi mu vyhověli, poněvadž se uměl před nimi na obě nohy postaviti vzepříti se, býti bez bázně. Šmil. Když si na to všecko vzpomenu, oběma pěstma bych se bouchal do čela! Rais. Vyslechl ji oběma ušima pozorně. Šmil. Sestra i on oběma popadnou a přivolí velmi rádi přijmou. ČČM. Musí tancovat mezi vejci, nositi na obou ramenou, obě strany klamati. Herb. Dvé očí má člověk, ale obě se mu jedním směrem dívají často všeho nepostřehne. Hol. Dozor nad knihami zdá se přec na cizozemské knihy jedno, ba obě oči zamhuřovati. Havl.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 221 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 221