• obecenstvo, -a n. lidé přítomní při něčem, oč se zajímají, diváci, posluchači, zájemci. Že vyhovuje [kus] potřebám divadla, uznává obecenstvo vlastním souhlasem. Durd. Refrén [kupletu] zpívala po druhé valná část obecenstva. Mach. [K advokátovi:] Při řečech tvojich v každém přelíčení se nakupily davy obecenstva. Mach. Kniha ta nechala obecenstvo chladným. Vrch. [Musejní] časopis německý nemohl získati si dostatečného obecenstva. J. Malý. Každou chvíli byli tu od sebe rozděleni [Pavlát se slečinkou] proudem procházejícího se obecenstva. Merh. D veřejnost. Nebudeť ani nám bohdá ve zlé vykládáno, když předložíme obecenstvu myšlenky své o důležité věci té. Pal. Nejvyšší hofmistrovský úřad povolil přístup do redut také širšímu obecenstvu. Jir. Obecenstvo žádalo elektrické podniky, aby se tam [v Hybernské ulici] zavedlo přestupování. Vach.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 229 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 229