• objekt, -u m. předmět vněmu, myšlenky, fantasie, úmyslu n. jiných vědomých vztahů, též cíl jednání. Poněvadž se díval [konsul] i sám na sebe jako na objekt, dovedl ironisovati stejně tak i sebe. Mach. Patrno, že lid není subjektem, alebrž objektem vlády, že neprovozuje vlády sám, ale že jí potřebuje a ji podniká. Pal. Filos. předmět od poznávacího subjektu odlišný a na něm nezávislý (op. subjekt). Gram. člen věty vyjadřující pojem zasažený přísudkovým dějem, předmět. D hmotný předmět, věc nějaká. Mezi rozdrobenými popelnicemi nalezen vzácný objekt broncový. Lum. Mysl. objekty staré pojmenování velkých tenat k chytání živé zvěře. D předmět obchodu, zejm. stavba nějaká, pozemky a p. Škoda, že nechcete něco [dům nějaký] koupit v Praze. Tady bych měl objekty. Štech. Tentýž charakter nesou na sobě i drobné jeho [Jurkovičovy] objekty (včelíny, verandy). V. Mrš. Mysl. soubor vlastních honiteb spravovaných jednou správou.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183