• od, ode předl. s gen. vyjadřuje osobu n. věc, z jejíž blízkosti jakožto východiska se někdo n. něco vzdaluje. Král obrátil koně a odjížděl od dobytých srubův. Jir. Sestřička od večeře vyšla rychle za dvéře. Čel. Po všechen čas nemoci Mrštinovy takořka od něho neodcházel. Šmil. Člun odrazil ode břehu. Mach. Vstane od kolovrátku a okénkem pokukuje na dvorek. Něm. Odchýliv se od silnice, bral se mezi hustým křovím dále. Zey. Tebe od práce k pivu odvedou na tenké nitce. Baar. Vaří něco, aby nás polila: stůjte hezky ode dveří, hoši! Slád. Příbytek onen může býti něco přes dvě hodiny od Pardubic. Pfleg. Komnata neveliká byla od slunce, světlo v ní bylo stlumeno. Jir. Spusťte nějakou od podlahy, ať tu nesedíme jako na funuse! říznou. Štech. Ode hradu k hradu bych se bral. Čel. Chodil od stromu ke stromu. Prav. Padesát i šedesát zlatých již mu bylo nabízeno, přece obrázku od sebe nedal neprodal. Šmil. [Příbuzné] jen hezky držet od těla, aby si nepřišli vypůjčit. Šim. Těžce nesl, když mu před mnoha lety takřka od huby utrhli myslivnu, která mu patřila. Baar. To jablko padlo daleko od štěpu nevydařil se po otci. Šmil. Snad nová obyvatelka vesnice jest vdovou? Ženou od muže? nežijící s mužem. Her. [Cizinec] vešel do jizby nemocného, odkudž za chvíli vyšla stará Bára všecka od sebe zděšena. Jir. D vyjadřuje věc n. osobu, z jejíž blízkosti něco n. někdo směřuje. Věje vítr od půlnoci. Čel. Od západu hrnula se mračna na město. Pfleg. Oba nás zeď klášterní od všech brání stran. Mácha. Od svatováclavské kaple přicházel starý kostelník. Ner. Někteří přijeli až od Šumavy, jiní až od moravských hranic. Ner. [Šero] šířilo se ode dveří k oknu. Rais. Hráli v netopeném „sále“, kdež se nám od úst kouřilo. Jir. Jaký hluk to od víček mi plaší libé sny? Čech. Lidé jdoucí na hrubou vítali je od slova božího, oni je pak k slovu božímu. Něm. Vítězoslavně jsem se ode zkoušky vracel domů. Kos. Co jsem pravil, šlo mi od srdce bylo upřímné. Štol. Hauzírník zaklel si od plic jadrně. Štol. Šafář zdál se od kosti surový i nevlídný chlapík skrz naskrz, naprosto. E. Jel. Nejstarší [babiččina dcera] žila mnoho let ve Vídni u přátel, od nichž se vdala. Něm. Na voze vydávaly od sebe rozmanité zvuky svícnice. Win. Arch. Mnoho času zmařeno spory formalními, která totiž strana dříve mluviti neb jaké zápisy od sebe vydávati měla. Pal. D vyjadřuje věc n. osobu, od níž se někdo n. něco odchyluje, odlučuje, proti níž se brání, jíž se zbavuje, od níž se odlišuje. Král jal se nedočkavě čísti. Pojednou vzhlédl od papíru. Jir. Madlenu od Františka odtrhnu. Šmil. Tak naše dědinky byly po dobrém i po zlém odvraceny od víry. Herb. Mohl [kandidát] též pro nezachování některých statut od zkoušky vyloučen býti. Tomek. Odešel z Prahy, louče se tím od Pražanů, ke kterým dosud patřil. Goll. Aby své rodiny ušetřil od hanby, změnil své jméno. Zey. Nechte ji spát, ať má alespoň teď od vás pokoj. Rais. Švec od práce odpočívati nemusí. Čap. Ch. Nemohl se odloučiti od svých milých Klatov. Šmil. Opatrujeme každé kvítko a čistíme je od škodného hmyzu. Něm. Od dluhu si pomůžeš, protože jsi střídmý a šetrný. Baar. Koho tížila robota, vysvobozen chtěl býti od roboty. Prav. Lidé říkali, kdo z ní [vody] pije, že se od vnitřních neduhů uzdraví. Něm. Od takového uhranutí nebývá pomoci. Třeb. Já mám od strachu uděláno! nebojím se. Herb. Spravedlivý tento trest budiž výstrahou od podobného počínání. Čas. [Dva mužové] odrážejí se svou bělostí od žlutavé půdy. Jir. Vlastní Jednota již od Chelčického nemálo se dělila. Goll. Musil připustiti Tyrš také výminky od pravidla. Zákr. Návrh ten jest rozdílný od předešlého. Zl. Praha. Když stála vedle Antoše, nebyl by nikdo řekl, že jsou deset roků od sebe. Svět. D vyjadřuje místní, časové, pořadové a j. východisko, počátek nějakého děje, postupu a pod. Zeď od základů praská. Hál. [Dívka] opřela na stůl ruce, od lokte obnažené. Jir. Ta [perla], kterou si žádám, je na první šňůře, hned třetí od konce. Zey. Od vchodu v pravo seděli všeobecně vážení občané pan Ryšánek a pan Schlegl. Ner. Prohlížel si stavení od světnice až za stodolu. Rais. Od hlavy až k patě zachvěla se Sulamit. Čech. Vypravoval všecko od začátku až do konce. Pfleg. Šumné Gloria vzato jest od repetice. Kos. Jen rozvážlivé přízni obou stran dík, že od slov nedošlo k řeži… Vrba. Měli asi dva roky od svatby. Svět. V práci bývám od soboty po sobotu. Bezr. My ubozí pracujeme od rána do večera. Prav. [Oblaky] od věků do věků houstnou. Břez. Nadšení vzrůstalo od minuty k minutě. Čap. Ch. Od času k času pozdvihl větřík kadeře její. Svět. Zvykal si protloukat se ode dne ke dni v malých radostech přítomnosti. Merh. Od té doby, co nad nebožkou matkou začala růst tráva, jakoby se světa byla zmizela. V. Mrš. Tam bylo od několika neděl smutno. Pfleg. Jmenoval se vlastně Richard, ale od let nikde mu jinak neřekli než Ríša. V. Mrš. To bych si moh’ Dorničku vzít ihned, od té chvíle! Jir. Důkaz byl tady a zločinec mohl býti od hodiny dodán na šibenici ihned. Olb. Hrozila, že musí Jan od minuty z domu. Ehrenb. Sloužil od píky — a to není jen tak od prostého vojína. Jir. Počíná se od Adama od samého začátku. Jir. Takto počalo se opět od požadavkův krajných a již dávno zamítaných. Pal. Od přání k uskutečnění jest daleko! Zey. Měl v krámě svém vůbec vše, co plodí Indie i Afrika, od sladkého dřeva až k zlatému prášku. Ner. Přechod od vzdoru k utišení nebyl u něho tak těžký. Vrch. Jinaký jest poměr od národu k národu. Pal. Všechny je [loupežníky] od prvního do posledního zabil. Rad. Od pokolení do pokolení jest milosrdenství jeho [boží] s těmi, již jej v bázni vzývají! Zey. Začal všecko od slova k slovu vypravovat. Něm. Slečna upevňuje se od úlohy k úloze vždy více v novém svém oboru. Ner. Ty se nastaráš! U Tebe to jde pořád od devíti k pěti. Šim. Od desíti k pěti hospodaříš! Baar. D vyjadřuje celek, z něhož se část odděluje. Přikázal Vítkovi, aby od každého jídla jim [psům] nejdříve dal. Něm. Bětuška nechávala mu ode všeho něco. Šmil. Přízi na stouček plátna, ať byla tenká nebo tlustá, si již mohl vybrati sám, věděl, mnoho-li od každého třeba. Prav. [Lidstvo] z hor má v sobě cosi od kamene. Vrch. Což jest císař od země zastavil, buď navráceno. Pal. Nula od nuly pojde. Pořek. D vyjadřuje osobu n. věc, z jejíž blízkosti n. od níž někdo n. něco pochází. Mistr pocházel z Lokte, a manželka jeho kdesi od Chebu. Ehrenb. Co to udělá panu Binellimu, hrdinovi od Verakruzu, střelit se do žeber. Havlasa. Nebožtík, jemuž vyzvánějí, zašel na rány od Malešova. Jir. Pivo od Bečvářů bylo vyleželé. Šim. Od pana doktora z Ounic mám [na bytě] chlapce už třetí rok. Šim. Co od večeře zbude, dává se kravám, aby hojně dojily. Erb. Umyvadlo bylo postříkáno, a voda od mytí nevylita. R. Svob. [Doubenus] vyřizoval v kuchyni na půl pekáče jahelníka, kterýž mu Márinka schovala od oběda. Jir. Zavěšovala uschlý věneček od Božího těla na hřebíček. Jir. Naříkal si, že je mu zle od žaludku. Prav. Myslel jsem, že je to něco od nervů, taková autosugesce či co. K. Čap. Byl ničema od přírody, vychováním, nitrem, vším. R. Svob. D vyjadřuje věc, řidč. osobu, k níž někdo n. něco přísluší, náleží. Býval tu pan berní, pánové od soudu nebo od hejtmanství i jiní. Baar. Slečna přijímá ve svém pokoji pouze pány od novin. Ben. Hraje se mnou komedii, jako by byl od divadla! Stroup. Spíše by se hodila někomu od péra než rolníkovi. Svět. Bezpochyby ráčíte být od stavu, snad dokonce nějaký baron? Jeř. Všechno od kůže, od nářadí, od díla ve sklepech bylo zakopáno. V. Mrš. Tu se, co k potřebě bylo od nábytku, sneslo do fary. Něm. Byla polévka nebo něco od masa, káva nebo něco z mouky. Mrš. Nechutnalo mu ani stehýnko od kuřete. Prav. Po ohni potřebovali [lidé] mnoho z jeho krámu, zvláště od železa. Jir. Měl bílou zástěru před sebou a tenké rukávy od košile ve větru mu plápolaly. Prav. Bylo slyšeti bouchnutí dveřmi od světnice. Čap. Ch. Vytáhla z kapsy klíč od skříně. Svob. V každém druhém domě je Ryšánek. Od jednoho jména jich může býti kolik. R. Svob. Mně vypravoval jeden novic od kapucínů… že chodí každý týden k zpovědi. Durd. Od Zelenků nepotkal žádného. Prav. Když si toho selka od Kvapilů nepřála, tedy jsem ji na svou veselku nezval Kvapilová. Svět. pacholci od volů. Herb. D označuje původce, od něhož vychází nějaký děj, n. příčinu, jež jej způsobuje. Najednou přišel babičce list z Vídně od nejstarší dcery. Něm. Rychtář ustanovený od krále. Jan. Četl Starou historii od Gončarova. Šim. Vyřizoval od Padolského jemnostpána pozdravení. Jir. Viděl jsem od vás věnec na jeho náhrobku. Vrch. Od koho máš tuhle kytku? Jir. Myslil, že se od známých něčeho doví. Hál. Tolik vlídnosti jsem od vás nečekala, pane hrabě. Vrch. Divně se poslouchají taková slova od vás. Šmil. Víte, od jakých pocházela předků? Zey. Kupovala od selek vejce a máslo. R. Svob. Paní nechtěla od něho slibův a závazkův. Šmil. Cokoliv je na mně vznešeného, od nich to mám. Ner. Žádej ode mne co chceš, všecko obdržíš. Erb. Byla by to dotíravosť ode mne, kdybych se vám mocí nabízel. Sab. Slečinko, to není hezké od vás. Štol. Dvéře samy od sebe se zavřely. Mácha. Matka má od práce zchromené ruce. Něm. Ruka mne bolí od smekání klobouku. Mácha. Od koukání ani pes se dosud nestal řezníkem. Baar. Žila jen od několika kapek mléka Antošem přes moc do ní vnucených. Svět. Neměla od čeho živu býti. Mácha. Hlava jej od rány bolela. Šmil. Kdo bere meč, od meče zahyne. Vrch. V jizbě prosvitlo od jasné záře měsíční. Jir. Kol trůnu švarní panici, ti od zlata se lesknou. Hál. Přišla hospodyně s rukama od mouky. V. Mrš. D vyjadřuje způsob. Byly [dveře] nizounké, od polovice skleněné. R. Svob. Od jednoho konce k druhému v polích sčítali sedlákovi od oka mandele podle odhadu. Herb. Kolečka byla od ruky jako kružidlem udělána. Šim. Šla se svým synkem dům od domu. Baar. Pan ředitel jízdu do Čech odkládal rok od roku. Šim. Strouhal se stával den ode dne mlčenlivějším, zádumčivějším. Pfleg. Týden od týdne nikdo nevěděl, kam bude patřit. Herb. Z komnaty ozývalo se čas od času vášnivé vzlykání chvílemi. Jan. Ač se zdálo, že nemá pro nic jiného myšlénky, vrhla přece od času tajný pohled na Jitku občas. Svět. Babička pověděla vše slovo od slova, jak v altánku bylo zevrubně. Něm. D vyjadřuje účel, určení n. aspoň bývalé určení. Paste se [ovce]‚ od čeho jste tu? Hál. Od toho je tatínek pudmistrem, aby Kača dělala honoru. Herb. Od jiného řeč není, než abychom si sdíleli pomocí její myšlénky své. Kos. To není vaší starostí, od toho jsou chytřejší lidé. Baar. Od čeho pak jej platíme? rozkřikl se pokladník. Lier. Měl kalíšek od slivovice před sebou prázdný. Herb. Ve škatulce od sirek má sůl. Mach. Sklenice od piva. Lahvička od mediciny. Us. D vyjadřuje důvod. Vůz dáme udělat a já ti dám naň potřebné dříví, ty jen od práce zaplatíš. Baar. Udělá si všecko sama, nemusí platiti od šití. Prav. Na vesnici mívali obecný kabát pro ženichy, od něhož se platily dva groše. Jir. Platilo se od kusu. Pfleg. Od cesty služce desetník hned dali. Svob. D vyjadřuje zvláštní vztah, okolnosti; co se týče, co do. Od osoby jsou [Hanáci] velcí a silní. Herb. Pražská cúda v Čechách od původu svého nebyla vyšší nežli jiné cúdy krajské. Pal. Člověk ten nebyl od srdce špatný, ale svévolný, bujný, rozmařilý. Herb. Škaredá žena ta, divoká a takměř děsná od pohledu, byla jemná jako matka! J. Pichl. Fagotista Houdek, od řemesla krejčí. Prav. D vyjadřuje věc, k níž má někdo náchylnost, sklon, v níž má zálibu, věc, jež ho zvlášť charakterisuje. Józa je málo od řeči, byl vždycky nemluva. Rais. Milostpán byl vždycky od komplimentů. Štech. Je to holka od rány rázná. Vanč. Husar na stůl zatlouk’ pěstí, chlap to od síly silný. Hál. Člověk od gusta. To věřím, Nanynko, že se ti líbí vzhledný. Herrm. Přijde, zajisté přijde, je muž od slova plnící dané slovo. Klicp. D vyjadřuje osobu n. věc, proti níž je nepřátelské zaujetí, s níž je nesouhlas, která se pokládá za nevhodnou. Inu, vy mužští jeden od druhého nebudete. Rais. Což mohu býti od našich pánů! Kam bych došel? Lier. Pán od pána není a nebude! Herb. Nebyl bych od toho vyraziti Bočkovi nějaký zub. Jan. Ženich chtěl jít na sál; ani Rozina nebyla od toho. A. Mrš. Nebude od věci, na okamžení poohlédnouti se na cestu vykonanou nevhodné. Čel. D Arch. vyjadřuje látku, z níž je něco vyrobeno. Hezká klenutá kaplička od kamene. Ehrenb. Od kamene vystavěný pivovárek. Pek. Stodola i chlévy byly ode dřeva. Nov. Postavil nový [mlýn] od cihel s americkými stroji. Staš. Skvostné svícny od stříbra. Hol. I plivátka byla od zlata. Vráz. D Arch. vyjadřuje po komparativu věc n. osobu, s níž se něco srovnává. Tam počínal býti svět, nový, krásnější ode světa ostatního. Kos. Hanyša od Karla je pouze o dvě leta mladší. Herb. Nevím, bylo-li kdy na jevišti člověka duchem od něho mladšího. E. Jel. D Arch. vyjadřuje datování. [Purkrabí] ve provolání svém ode dne 15. dubna 1818 k založení národního českého Museum vzbuzoval. Pal. Důvody za návrh jsou dobře uvedeny v novinách Pařížských od 5. a 12. března 1687. Zel. Nejstarší známý přepis [písně] jest od r. 1408. Čel. D Arch. vyjadřuje osobu, jejímž jménem n. v jejímž zastoupení někdo něco činí. Mluviti od svých kollegův a přátel, kteří v boji tomto se mnou stáli, nejsem žádán. Geb. Vzkázali tedy panu Pekařovic, aby v hlavním městě vyhledal některého dobrého přítele, jenž by radil a od nich při vedl. Win. Čechové vystoupili tedy opět ke společné poradě; a když vrátili se, řečnil Rokycana od nich v ten smysl, žeby rádi zavděčili se sboru. Pal.
  • ode předl. v. od.
 Zobrazeny karty 1-4 z celkem 4 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-4 z celkem 4