• odevzdati dok. (co komu) dáti někomu, co mu náleží, odvésti. Nevěděl, kdy ráno poslaný list as se odevzdá. Ner. Našel v kapse dvě nerozřezané sbírky básní, odevzdalť mu to všechno včera redaktor „Zvonu“. Čech. Všecky daně nepřímé odevzdány byly celé pod moc říšskou. Pal. Král, povolav k sobě Lance, ukazoval a chválil ho lidu i odevzdal mu prsten a hůl na znamení, že ho volí k biskupství. Jir. D dáti, vydati něco (statek, úřad a p.) v užívání, do správy, ve vlastnictví, postoupiti. Odevzdala mně selka před čeládkou dvůr, měl jsem být jejím šafářem v nepřítomnosti její. Svět. Lid se srdečným jásotem uvítal jej [pana Jiřího] a vedl na radnici staroměstskou, aby mu odevzdal správu měst pražských. Schulz. Budova nového továrního komplexu byla včera odevzdána provozu. Čap. Ch. Práv. odevzdati pozůstalost prohlásiti (se strany soudu), že jistá osoba je dědicem. D (koho) vydati všanc, na pospas. Přisoudili mu dva dny vězení a odevzdali ho soudu, aby si tam trest odbyl. Staš. Její návrh se mi tuze líbil, hříšníka toho spravedlivému odevzdat trestu. Svět. Vyrvat musím z rukou lupičů hrad, abych odevzdala jej plamenům k očistě! Zey. D (koho, co kam) dáti pod ochranu, do opatrování, svěřiti. Odevzdala [selka, odcházejíc do kostela] robě Kateřině do ochrany. Staš. Děkuju vám za vašu dceru a že jste ju poctivě vychovali a do mých rukú odevzdali. Herb. Co dítě byla na cizí srdce odkázána, do zištných rukou odevzdána. Obr. živ. Třináctiletou Malvu, dítě nespoutané a krásné, odevzdali [rodiče] do ústavu. R. Svob. Tak odevzdal Josef ducha svého v ruce Boha, otce Ježíšova, a byl v míru. Zey. [Biskup] duši svou Bohu odevzdal zemřel. Ritt. D odevzdati se poddati se, podříditi se. Když mu poslové opět přednášeli své námítky, odevzdal se [Sigmund] tím prudčeji zlému rozmaru svému. Tomek. Nezoufal si, odevzdal se v osud, ale sesmutněl, spřísněl. Nov. Madrána odevzdala se do svého osudu. Zey. Cítil jsem se zoufalstvím, co jsem ztratil, odevzdav se do vůle otcovy. Podl. Schovala [Hanyška před ženichem] do kuchyně, zaplakala si a odevzdala se do vůle boží. Herb. D (o ženě) vzdáti se, oddati se. Bylo-li v té chvíli co sladkého, pak jen vědomí, že tomu [Toník] tak chtěl a že [Anna] se mu odevzdala. Čap. Ch. Tato kvetoucí, čistá bytost musí se odevzdati Bůh ví jakému hrubému a hloupému člověku. Svob. V. t. neodevzdati, neodevzdati si.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 545 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 545