• odvolání, n. povolání někoho odněkud pryč. Lid žádá odvolání úřadníka, jehož nápravy marně čeká. Vrch. Deputace k ministerstvu měla žádati za odvolání hraběte Lva Thuna a knížete Windischgraetze z Čech. Ner. D zrušení, anulování nějakého opatření. Cizinci, doufajíce vždy ještě v odvolání rozkazu královského, od posavadního stavu věcí upustiti nechtěli. Helf. Vůdcové vojsk žádali buď odvolání krvavé daně nebo boj. Zey. [Okr. hejtman:] Ten jejich plátek jim až do odvolání zastavuju! Vrba. Ve Starém městě je mnoho průchodů, kterými možno procházeti až do odvolání. Poláč. Práv. odvolání žaloby. D prohlášení, kterým se zříkáme nějakého názoru, víry, výroku, tvrzení a pod. V kostele sv. Mikuláše učinil [Matěj z Janova] veřejné odvolání. Pal. Zbavte je [kacíře] pout, aby nemohl nikdo říci, že jsme je mučením k odvolání nutili. Herold. Na první stránce „Pravdy“ tměla se dvě „Odvolání“. Vrba. D námitky proti nějakému rozhodnutí, podané k někomu nadřízenému. Jak slyším, podá [Lamminger] odvolání. Chce celou věc dostati od appelací k soudu hrdelnímu. Jir. O starožitném tom městě slýchal jsem již za dětství jako o sídle hlavních úřadů, kam chodila všecka odvolání. Jir. Vědouc ze zkušenosti, že nebývá žádného odvolání, promluví-li zeman hlasem takovým, hleděla se dostat ze dveří. Svět. Měl po ruce takové důvody, že proti nim nebylo odvolání. Kam. Práv. opravný prostředek proti rozsudku n. rozhodnutí první stolice. D poukaz, odkazování, připomínka, odkaz. V Dějinách — s odvoláním na místo citované ze spisu r. 1840 vydaného — Palacký báseň “Oldřich“ nazývá písní souvěkou. Goll.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 215 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 215