• oficiální, oficielní adj. mající úřední ráz, jsoucí výrazem názorů příslušných rozhodujících míst, veřejnosti. I na lodi jsem pozoroval, že jsem ztratil svou osobní svobodu a soukromost — byl jsem teď člověkem veřejným, oficiálním. Mas. Dočtete se zítra v officielní Wiener Zeitung, že Jeho Veličenstvo ráčilo odměniti skrovné moje přičinění, udělivši mi řád železné koruny. Klost. Po léta si studentské otázky u nás oficielní místa takřka nevšímala. Dem. střed. Politický officielní svět přežil jaksi trochu své politické programy. Sova. Dnešní svět je fakticky beznáboženský: oficiální náboženství nemají na jeho vývoj téměř vlivu. Naše d. Zkáza křesťanství byla, že se stalo oficielním náboženstvím. Zey. Musil se vyrovnat [Neruda] i s oficielní církví. Mach. Vyprší lhůta officielního smutku. Štech. Bylo mu [Březinovi] konečně povoleno oficielní místo v řadě uznávaných českých básníků. Dur. Oficielní zasnoubení položeno až na konec sezóny. Čap. Ch. Já bych nerad, aby v mých salonech zavládl ton příliš oficiální a škrobený. Kam.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 173 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 173